Cesta, kterou vidí jen trpěliví

Někdy se vrátíme na místo, kde jsme kdysi stáli bez jistoty, a až tehdy pochopíme, jak daleko jsme došli. Teprve když se ohlédneme, uvidíme, že každý malý krok, každé rozhodnutí a každá překážka měly smysl.

Minulý týden jsem stála na místě, kde jsem stála před dvěma lety. Tehdy jsem neměla práci, peníze ani žádnou jistotu. Všechno se zdálo nejisté a nejasné.

A co se změnilo teď? Hodně. Teď stojím na tom samém místě a mám téměř všechno, co jsem si tehdy přála. Tenhle pohled mi připomněl, že i v nejtěžších obdobích stojí za to nevzdávat se a věřit, že tvrdá práce, učení a vytrvalost přinášejí výsledky.

A ten pocit… nedokážu ho popsat. Když něco opravdu moc chcete a najednou to máte, často si to ani neuvědomíte. Právě v ten okamžik, když jsem stála na tom místě, jsem si uvědomila, že všechno, o čem jsem snila, je tu a já to mám.

Je to zvláštní, krásný a inspirující pocit – připomíná mi, že trpělivost, vytrvalost a víra v sebe skutečně přinášejí ovoce.

A proto vám chci říct: nikdy se nepodceňujte a nikdy se nevzdávejte. I když to vypadá, že stojíte na místě a nic se nemění, ve skutečnosti děláte krok za krokem cestu, která vás dovede přesně tam, kde máte být. Možná to nevidíte hned, ale výsledky přijdou.

I já mám občas pocit, že se nic nemění, že jen pořád učím, pracuju a stojím na místě. Ale vím, že výsledky přijdou – možná později, než bych chtěla. Dělám jen to, co mám dělat.

A to mi připomina jak roste bambus. Tři roky přijímá slunce, vodu a všechno, co potřebuje, ale navenek neroste. A pak – během krátké chvíle – vyroste až do několika metrů. Tak je to i s námi. Někdy si jen potřebujeme nasbírat sílu, než vyrazíme prudce vzhůru.