Prohra se Slovinskem, jak ji vidím já

Historický milník, ostuda, úpadek českého hokeje či otázka: „Jak je to možné?“ - to je jen pár označení/shrnutí, která se po prohře se Slovinskem vyrojila na méně či více známých sportovních webech a mezi lidmi všeobecně.

Většina z vás ví, že hokeji se jako fanoušek věnuji dlouhá léta (je to šílené, ale překročil jsem čtvrt století...) a kromě statistik i místy více do hloubky, byť to tu často neventiluji. Stejně tak běžně nekomentuji dění v průběhu MS či olympiády. Dnes jsem si dovolil udělat výjimku.

Zřejmě budu jeden z mála, kterému v podstatě prohra v prodloužení našich hokejistů s hokejovým trpaslíkem zvaným Slovinsko, nevadí. Na otázku PROČ? mám několik jednoduchých odpovědí.

1) Je to jeden zápas z mnoha a pro náš tým užitečná facka. Prostě a jednoduše, v posledních cca 5 letech může na šampionátu porazit každý každého, i když k tomu bude potřebovat kopu štěstí. Pokud by to někdo špatně přečetl, ještě jednou – může PORAZIT. Tohle, prosím, nezaměnit za slova PŘEHRÁT. Je to slovíčkaření, ale v tomto smyslu poměrně důležité, poněvadž Slovinci nás, Dánové Kanadu či Italové Němce stále ještě nepřehrávají. Jen sem tam zvolí správnou taktiku, zachytá jim brankář, favorit zápasu je jalový ve využívání příležitostí a neočekávaný výsledek se dostaví. Zjednodušeně – nedělal bych z komára velblouda, zatím.

2) Všimli jste si, jaké v cca půlce poslední třetiny bylo xG? Pokud ne, zaokrouhleně to bylo 2:6. Jinými slovy řečeno, naši útočníci nebyli schopni využít nabízené možnosti a k neúspěchu přispěl i „náš“ brankář Horák. Slovinci využili, co se jim nabídlo, my naopak docela dost zazdívali. Nedá se, stane se, jedeme dál.

3) A teď k tomu, proč jsem do určitý míry za výhru Slovinska rád. Nezaměňovat za to, že jsem rád za naši prohru. Všeobecně vzato a je jedno, o jaký sport se jedná, preferuji, když jsou týmy a zápasy vyrovnané. Lépe se na to kouká, protože panuje určité napětí a v konečném důsledku to zvyšuje kvalitu soutěže i divácký zájem. To platí na klubové úrovni, stejně tak ale i na mezinárodní. Bavilo by někoho, kdybychom po dvou třetinách vedli 12:1? No, někdo by se našel, já bych na to ani nekoukal. Naopak u takovéhoto výsledku, kterého jsme byli včera svědky, ale třeba i u těsných proher slabších soupeřů se silnějšími, utichnou hlasy a názory o zbytečných utkáních a o tom, že elitní MS je zbytečně „nafouklé“, že hokej umí slušně hrát jen 8 týmů atd, atp. Každý neočekávaný výsledek je pro hokej dobře, je dobře pro jeho celkový rozvoj, zajímavost a hodnotu samotného sportu. Takže klidně houšť podobných výsledků, jen ne na náš úkor ;-)

Tohle je můj pohled a názor, v diskuzi se klidně vyjádřete vy. Přece – co člověk, to názor.