Italská Serie D – návrat velkého klubu

Přesto, že se v sezóně 2020/21 umístil na 8. místě ve druhé italské lize (čili Serii B), do následující sezóny klub nebyl vpuštěn z důvodu nevyřešených finančních operací a finančního nezajištění.

Hráči byli „rozprodáni“ a problémy se musely vyřešit. O čtyři roky později bojuje o postup ze Serie D do Serie C, dostat se tak zpět do plně profesionálního režimu a v dlouhodobém horizontu usilovat o postup mezi „smetánku“ Serie A, kde ještě před 6 lety působil. O kom tu píši? CHIEVO VERONA

Za 4 roky klub oslaví 100 let od založení a jistě by si k takovému velkému výročí rád zapsal nějaký pěkný, nejlépe postupový výsledek. K „velkému“ výsledku je dlouhá a trnitá cesta, ale myslím, že restart klubu samotného probíhá dobře a letošní sezóna může dát pevné základy tomuto dříve poměrně velkému klubu, aby se odrazil k lepším zítřkům.

Nepřetržitě 11 let (2008/09 – 2018/19) působil v Serii A, a to zrovna v době dominantního působení Juventusu Turín, přičemž nejlepšího umístění dosáhl v sezóně 2015/16, kdy z dvacetičlenného pole skončil na 9. místě se ziskem 50 bodů, což bylo pouhé 4 body za věhlasným Laziem a 11 bodů za pohárovými příčkami.

Letos, ve skupině B Serie D (tedy čtvrté nejvyšší soutěže), je primárním cílem záchrana, aby příští sezónu mohlo Chievo zaútočit na horní polovinu tabulky a v ideálním případě se pokusit o postup do play-off. Zatím se situace vyvíjí nad očekávání dobře. Tým se drží na 7. pozici z 20 týmů se ziskem 47 bodů po 31. zápasech (1,52 b/z). Na play-off o postup (tedy 5. pozici) ztrácí sedm kol před koncem 7 bodů, na záchranu, tedy 15. pozici, má náskok 12 bodů. Takže záchrana by „měla být jistá“, cíl splněn. Proč se nepokusit o malý zázrak a pro vyzkoušení se probojovat na play-off příčky? Zkušenosti jsou přeci k nezaplacení a jistě by se v budoucnu hodily.

Jedním z klíčových hráčů v této sezóně je 27-letý Alessio De Cerchio. Tento univerzální záložník může nastupovat nejen ve středu zálohy či jako defenzivní záložník, ale i jako křídelník či dokonce podhrotový útočník. Jeho využití a možnosti jsou skutečně pestré. A přesto, že na pozici klasického útočníka hraje výjimečně, je letos nejlepším střelcem týmu, když nastřílel 10 branek ve 29 zápasech, do kterých nastoupil. K tomu přidal 4 asistence a přímo se tak podílel na 40 % vstřelených branek svého týmu. To vše při průměrném času na hřišti 71 minut. Otázkou u něj zůstává, zda-li v týmu zůstane i na další rok(y), protože jeho smlouva končí po této sezóně a dá se předpokládat zvýšený zájem nejen konkurenčních klubů.

Chievo Verona nikdy nebyl věhlasný klub, který by např. hrával evropské poháry, bojoval o přední příčky v Serii A, neubírá to ovšem jeho zavedenému jménu. V posledních cca 30 letech byl týmem hrající pravidelně buď Serii A nebo Serii B. Myslím, že by si zasloužil hrát pravidelně v horní polovině druhé ligy. To si ovšem musí vybojovat hráči nejen na hřišti, ale i manažeři a vedoucí pracovníci svými rozhodnutími a svým umem v manažerských kruzích. Bude zajímavé sledovat, jestli se k 100. výročí podaří klubu získat zpět své pozice a postoupit do Serie B.