Žijte si nad poměry, někdo na vás bude pracovat!

"Nikdo nebude platit na nájemném více než třetinu svých čistých příjmů. Pokud bude tato hranice překročena, vznikne nárok na finanční příspěvek"  to není legrace, to je vážně myšlená budoucí zákonná úprava sociálnědemokratického lídra na začátku 21 století v naší zemi.

Je to vlastně pořád dokola. Ti chudí mají přeci právo na prostředky těch bohatých. Je přeci nespravedlivé když někdo má víc než já.  Bohužel výsledkem aplikace této jánošíkovské líbivé politiky je všude na světě demotivace těch kdo jsou schopni se o sebe postarat.  Postupně převládne názor, že ten kdo si vydělá (například na svoje bydlení) je vlastně blb, stačí přeci slevit ze svých požadavků a stát mi to dorovná.

Mám neuvěřitelnou osobní zkušenost.  Společnost v roce 2001 potřebovala přijmout pro rozšíření provozu manipulační dělníky. Úřad práce vybral vhodné kandidáty a zorganizoval první kolo výběru. Z 20 pozvaných na první schůzku přišlo 8 z toho 3 podnapilí. Z pěti byli vybráni 4 jako vhodní kandidáti s ohledem na jejich zdravotní stav. Další již individuální jednání nad pracovní smlouvou přineslo velké překvapení. Jeden adept, když mu byl nabídnut nástupní plat 10500,- (na stravenky a týden dodatkové dovolené už nedošlo) prohlásil že on má teď 18000,- . Je totiž s manželkou doma protože oba jsou dlouhodobě nezaměstnaní. Mají tři malé děti a tak dostávají měsíčně tyto peníze od sociálky.  To že plat byl míněn jako hrubá mzda a on mluvil o čistém příjmu netřeba vůbec mluvit.  Když jsem se trochu vzpamatoval, pokusil jsem se o nemožné. Vysvětlil jsem mu že je určitě lepší chodit do práce, že sociálka mu to nepochybně dorovná, že v práci si s chlapama užije legraci, že bude mít svaly, že když si udělá papíry na ještěrku, na jeřáb, tak může mít v budoucnu  i větší plat.  Prostě jsem ho přesvědčil a on skutečně nastoupil do práce, vyfasoval všechny pracovní pomůcky a den pracoval. Považoval jsem to za své vítězství a za jakýsi dobrý skutek.  Druhý den ale už nepřišel. Když jsem chtěl vědět proč, argumenty byly odzbrojující. Ono ho to vyjde totiž dráž, když pracuje. Má sice od sociálky dorovnáno na 18000,- čistého, ale musí si koupit jízdenku na autobus, pytlíky na svačinu a víc toho sní, když celý den pracuje.  Vlastně mu prací stouply náklady na život. Logické a šílené zároveň.

Tenhle příklad uvádím proto, protože to není žádná teorie, není to akademická diskuse nad výší hranice potřebnosti, takhle to opravdu u nás funguje.

Taky si připadáte jako idioti, že ještě chodíte do práce? Teď když nám ještě zlevní bydlení.