Arabica

Telefony dnes nezvoní a těžko se mi z postele vstává. Byli jsme tenkrát v Maroku a ve tvých vlasech voněla káva.

Dodnes žhne mi z úst po zrnkách

nepražená

jak líbala jsem tě do pramenů

tebou slastně uvolněná.

Ať žhne si,

když postel jak led

je chladná

a vůně kávy čpí ze stěn

- bolí hlava.

Asi zpiju se arabicou,

abych utnula ty tuhé hlavytlaky

a zahnala pachuť rozchodu.

Umřu steskem. A ty taky.