Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

SD

Od chvíle, kdy jsem přestala věřit na ježíška a sama začala vyrábět/pořizovat dárky pro ostatní, jsem si pro jejich ukrytí každý rok na podzim vybrala jedno místo a všem oznámila, které to je - aby tam nelezli. Kdo si svůj dárek vyslídí, připraví sám sebe o překvapení. Tehdy jsem k tomu měla ryze sobecky praktický důvod - to místo byla vždycky ta největší skříň s mými věcmi a dalo mi to dva měsíce klidu, během nichž mi rodiče nemohli po zběžném nahlédnutí nařídit, abych si tam uklidila :-))) Přece tam jsou schované dárky, tak nesmí ani koukat! Bohužel, nakonec vždycky skončily Vánoce a úklid mě neminul... ale i za těch pár týdnů svobody jsem byla vděčná :-)

Dítě už nejsem mnoho let a úklid si musím nařizovat sama, ale ten zvyk mít jedno místo, kam všechny dárky dávám, mi tak nějak zůstal...

Foto

I77v19a 93R46u63d47á

15. 12. 2025 22:03

Tak to je moc hezká vzpomínka, děkuji, že jste se o ni podělila . Ty dva měsíce klidu byly vlastně svým způsobem taky dárek od Ježíška 🙂... U mě v pubertě, kdy jsem mívala některé roky pocit, že mi "Ježíšek" vůbec nerozumí a pod stromečkem jsou dárky úplně nenositelné , by pro mě byl ten dvouměsíční odklad úklidu skříně naprosto jasný dárek číslo jedna 😄

  • Počet článků 40
  • Celková karma 12,57
  • Průměrná čtenost 303x
Píšu už mnoho let. Psaní je pro mě způsob, jak zachytit to, co v běžném životě často uniká pozornosti — ať už jde o vážnější témata, paradoxy všedních dnů nebo obyčejné momenty, které si říkají o nadsázku.
Profesně se věnuji oblasti zdraví a výživy, což se promítá i do části mých textů.
Ráda střídám žánry podle nálady a tématu.
Ze všech dosavadních příležitostí si nejvíc vážím té, kdy jsem mohla napsat text pro dokumentární projekt věnovaný Karlu Gottovi.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.