Divadelní představení ropná havárie

V posledních měsících jsme byli v médiích téměř denně konfrontováni s tragickým dopadem ropné havárie plošiny BP na ekosystém v Mexickém zálivu. Proto mne zaujal příspěvek Víta Kučíka na blogu idnes s názvem: „Ropné havárie: Fakta a hysterie“, který předkládá poněkud odlišný pohled na věc.

Když byl Saddám Husajn nucen opustit Kuvajt, nařídil roku 1991 vypustit do Perského zálivu 6-8 milionů barelů ropy z kuvajtských rafinérií, a způsobil tak největší únik ropy do moře v historii. Za pouhé 4 měsíce se uniklá ropa do velké míry rozložila a analyzovaná voda dnes neobsahuje více ropných zbytků než pobřežní voda USA či Británie a dokonce méně, než je průměr v Baltském moři.

Havárie tankeru Exxon Valdez byla mnohonásobně menší ekologickou katastrofou, přesto se díky médiím tento případ zapsal do povědomí veřejnosti jako symbol ekologické katastrofy. Bez zásahu člověka se po této havárii zhruba 20 % ropy vypařilo, 50 % rozložilo, 12 % leží v tuhých chuchvalcích na dně a 3 % je stále na plážích v netoxických zbytcích. Čištěním bylo za miliardové náklady odstraněno pouze 8 % ropy. Tlakové čištění pláží navíc zabilo většinu pobřežního života. Na těch úsecích pláže, které byly z experimentálních důvodů ponechány nevyčištěné, se život vrátil již po 18 měsících, kdežto na čištěných úsecích to trvalo 3-4 roky.

Přibližně ve stejném čase, kdy Vít Kučík publikoval svůj blog, se v Hospodářských novinách (28.7.2010) objevil článek "Kam zmizela všechna ropa?". Z něj se dozvíte, že „Odborníci v zálivu řeší nový problém: Poté, co se BP před dvěma týdny podařilo zastavit únik ropy z jejího vrtu, zmizela surovina nečekaně rychle z hladiny oceánu a už se prakticky nevyplavuje na pobřeží. Část se přirozeně rozložila díky bakterii, experti nyní zkoumají, kam se poděl zbytek...“

Mediální obraz ropné havárie v Mexickém zálivu je tolik příznačný pro naši dobu. Nepokora k přírodě, vědecké závěry přijímány (vytvářeny) bez pochybností. Ropná havárie na okamžik vystřídala globální oteplení, ale scénář a dramaturgie zůstávají. Nejdříve se vykreslí zkáza, pak se do čela bojovníků postaví intelektuální levice a potom už jen proudí miliardy dolarů, eur či korun na boj za „studenou“ či „bez ropnou“ budoucnost. Petr Hájek ve své publikaci Smrt ve středu nabízí následující pohled: „Politické a mediální elity na domácích i mezinárodních scénách předvádějí falešné divadlo „globálních“ problémů, aby o skutečné problémy nemusely zavadit…“ a na jiné stránce dodává: „Proč? Jaký je cíl všeho toho nákladného tažení, stále složitějšího, sofistikovanějšího a propracovanějšího rachotu, vytvářeného mediálně-politickými elitami? Odpověď je stejně prostá a stejně důležitá: starý mocenský problém, nic nového pod sluncem.“

Pokud se opět navrátíme k používání vlastního rozumu, jistě nám nepřijde nijak podivný prostý fakt, že ropa je přírodní látka, která se do moře dostává prosakem neustále i bez zásahu člověka. Po krátké době se většina vypaří, biologicky rozloží nebo z ní zbudou relativně neškodné kusy dehtu.

Mějme na paměti citát George Orwella: „Vrcholem veškerého kacířství je zdravý rozum.“

Zdroje:

Weighing the Benefits & Costs of Offshore Drilling; Ronald Bailey; Reason Magazine; (2010, May 4)

Horizon Spill Detergents Could Make Bad Situation Worse; Terry Hazen; Berkeley National Laboratory; (2010, May 6)

Rational Optimist Matt Ridley: Nature Often Resilient in Recovering From Oil Spills; Ronald Bailey; Reason Magazine; (2010, July 21)

On the Surface, Gulf Oil Spill Is Vanishing Fast; Concerns Stay; Justine Gillis; The New Yourk Times; (2010, July 27)

Björn Lomborg; Skeptický ekolog; nakladatelství Dokořán a Liberální institut; (Praha, 2006)

Petr Hájek; Smrt ve středu; nakladatelství Dokořán; (Praha, 2009)