Naprosto souhlasím doslova a do písmene. Doplňuji třeba dub - dup. Tyhle patologické úchylky "piš jak slyšíš" propagoval (obávám se, propaguje) Ústav pro jazyk český - ovšem ten pražský, Moraváci jsou normální - pod vedením šílence Olivy. Ten prosazoval pojetí zjednodušit pravopis (zatím tedy cizích slov) tak, aby nedělali chyby ani negramoti! (jako by si ti s tím dělali starosti). Výsledkem bylo, že najednou dělali chyby vzdělanci, protože najednou nevěděli, čím se řídit. Takže slyšíme "kurzy", a proto nepíšeme "kursy", ale "kurzy". Jenže ouha! Píšeme "kurz", i když tam slyšíme "kurs"! Ale to mu bylo fuk. A zavedl absurdní, na světě ojedinělou, dvojí možnost psaní ("archivní" je správně, ale "archívní" je taky správně, není to chyba), a měl velkou radost z toho chaosu, který nastával v různých redakcích, kdy si každý redaktor volil jiný systém. Když jsem mu navrhoval, že by se to dalo aplikovat na pravidla na silnici - jezdit vpravo je správně, ale jezdit vlevo taky není chyba - tak se tvářil nechápavě.

Děsím se okamžiku, kdy se sloučenou učebnicí gramatiky a dějepisu pro 1. stupně základních škol stanou "Opráski sčeskí historije" - tak, aby to panu Koudelkovi z STS Chvojkovice Brod (nebo odkud ten pán je) vyhovovalo. Snad se toho nedožiju.

Tohle prosazují asi hujeři, kteří nezvládli základní vzdělání.

(Zavylí šakali...jediná chybička - mohla to být jednička).

Jo zrušili jsme povinnou maturitu z matematiky , tak teď si vezmeme na "paškal" Y/I.

Jen nevím, kde se nám ty hejna těch mudrlantů berou, množí se jak blechy ježším kožichu.

Problem je, ze to I/Y je uz tak zazite, ze z toho nespravnho I/Y by bolely oci, dlouho nez by se na to zvyklo. Druha vec je, ze by se muselo rozhodnout jake se tedy bude psat trvale, treti v nekterych slovech toto I/Y meni uplne vyznam...

Problém by byl u zajímavých textů. Zajímavý text je vícekrát čten, než je napsán.

No, a počítá-li autor textu, že text bude zajímavý, ať věnuje pozornost pravopisu. Ono totiž to i/y nese mimo jiné informaci o významu slova (jiný význam má slovo "být", než slovo "bít"). Takže odstraněním pravopisu i/y by se nám zvýšil počet synonym a jazyk by zchudl.

Takže počítá-li autor, že text bude tak zajímavý, že bude přečten vícekrát anebo více čtenáři, nechť čtenářům ušetří čas, který by strávili přemýšlením nad tím, co tím chtěl říci, a to tak, že věnuje čas pravopisu.

A nepočítá-li s tím, že bude zajímavý, nechť jej nepíše.

No, pravdou sice je, že ty písmena rozlišují význam, ale jen v psaném textu. Sama víte, že v mluveném textu s tím žádný rozdíl není (kromě pár výjimek typu ni vs ny).

Ve skutečnosti by se ypsilon v češtině klidně mohl zrušit a nic moc by se nestalo. Ne, že bych byl obhájce takového postupu. Faktem ale je, že dnes je to v češtině je historická záležitost.

Moravské a východočeské dialekty vyslovují i a y rozličně, i když ne tak výrazně jako je to třeba v ruštině. I Němci vyslovují tyto dvě hlásky rozličně. A i v "pražské" (ve skutečnosti středočeské) češtině je zřejmý rozdíl, neboť se `y` vyslovuje `ej` (dobrej, vejška). Ni vs. ny není jen nevýznamná výjimka. A máme také třeba ti a ty. A co uděláme s cizími slovy obsahujícími ypsilon. Budeme je přepisovat s `i`? A, pro někoho možná nedůležité, jde též o zachování souvislosti a podobnosti s ostatními slovanskými jazyky. A v neposlední řadě je třeba vzít v úvahu, že vyhodit `y` je tak velký zásah do jazyka, že se dosavadní literatura stane obtížně čitelnou pro všechny čtenáře, kteří se to už po staru neučili.

Jak se začnou právníci do něčeho montovat, špatně to skončí!

Hlavně do věcí, kterým nerozumějí.