Škoda, že autorka nepoužila celý citát výpovědi o zvěrstvech v Letech. Nicméně se ani nedivím, celý citát nevyznívá zrova hodnověrně a navíc je od někoho kdo tábor v Letech nezažil. Posoudit to můžete sami, přepisuji celý citát z Bangova blogu.

"Můj otec mi řekl, že někteří lidé od české policie byli mnohem horší než němečtí gestapáci v Osvětimi. Můj otec prožil v Letech asi osmnáct měsíců. Viděl českého dozorce, jak bral děti a držel jim v kbelíku hlavu pod vodou tak dlouho, až zemřely. Dozorci také stejným způsobem topili děti v jezírku za táborem. Malé děti také uvazovali venku mimo baráky, bez šatů a v hrozné zimě. To byla oblíbená zábava dozorců. Děti vyly jako psi. Mnoho matek málem zešílelo, když to slyšely a nemohly se dostat ze zamčených baráků, aby svým dětem pomohly. Otec mi také vyprávěl, jak dozorci mnohokrát cvičili své psy, aby útočili na lidi. Při tom cvičení používali vězně, tak dlouho, dokud je psi neroztrhali."

Existuje řada výpovědí přeživších, názor si lze udělat z příloh k Bangovu blogu. Jejich hodnověrnost značně snižují svědectví o plynové komoře v Letech či naprosté technicky nesmyslné výmysly typu: „Občas nás brali do sprch. Byl tam i nějaký rybník. Dozorci nás přinutili jít do vody, pak do ní dali dráty, pustili elektrický proud, a všichni, kdo byli ve vodě, byli mrtví."

Autorka doporučuje k samostudiu knihu Polanského, který uvádí i to svědectví o tom zabíjení proudem v rybníku a kterýna základě svědectví přeživších cikánů nebo svědectví z doslechu marně hledal plynovou komoru. Nicméně já vám spíše doporučím obsáhlou 423-stránkovou studii s řadou dokumentů, která uvádí výmysly Polanského na pravou míru: http://tabor-lety.info/files/evropa_a_lety.pdf

Komplexní studie o dozorcích v Letech doložená dokumenty : Lety u Písku. Neznámý příběh dozorců: http://www.ustrcr.cz/data/pdf/pamet-dejiny/pad1602...

Stát chce napravovat svá předchozí zvěrstva novými zvěrstvy.

Taky věříte každému blábolu z třetí ruky.

Cikáni líčí srdceryvné historky o tom, jak tam každý den pár dětí utopili, několik lidí umlátili, nechali zemřít hlady ... a pak si uvědomíte, že tam za celou dobu trvání tábora zemřely nějaké tři stovky lidí, převážně na tyfus.

Moc ty počty nesedí, že?

Cigáni cigánům! Co jím brání vzdát se dávek a postavit si společnými silami památník. Nebudou se nudit doma v nečinnosti a plakat, že jich nikdo nechce zaměstnat. Proč já mám, po odpracovaných 43 letech, že svého důchodu sic symbolicky přispívat na jejich památník?

Žádného památníku netřeba, neboť ten památník již existuje a vypadá hezky. To je to podstatné.

Milá paní Terezo, jsem dospělý člověk a tomuto se mi nechce věřit:

„Malé děti také uvazovali venku mimo baráky, bez šatů a v hrozné zimě. To byla oblíbená zábava dozorců. Děti vyly jako psi. Mnoho matek málem zešílelo, když to slyšely a nemohly se dostat ze zamčených baráků, aby svým dětem pomohly.“ *

Zdroj: https://terezajanku.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=6531...

Jsou o tom nějaká spolehlivá svědectví, projednával to nějaký soud nebo něco podobného?

Já bych tomu klidně věřila. Když dostanou psychopati příležitost, jejich fantazie nezná mezí. Bez ohledu na národnost.

Pane Bango, paní Janků, já s tím v zásadě souhlasím. Jste ale schopni připustit vy, že za svou špatnou pověst si mohou cikáni (jako etnikum) hlavně sami? Že oni jsou ti nepříjemní, kteří znepříjemňují život svému okolí?

To jsou zase kecy. Je tam památník - je. Je snad podnikání v masovýrobě nelegální - není.

A jestli se současný stav někomu nelíbí, má právo na svůj názor, tak ať vepřín vykoupí a předělá podle svého, na to má rovněž právo - ale ZA SVOJE!!!!!!!

Vězeňský pracovní tábor v Letech byl podle vědecké interpretace místem utrpení a lidských tragédií, ale nebyl místem holocaustu. Jím se pro některé vězně z Let staly až koncentrační vyhlazovací tábory v Osvětimi (Auschwitz, Auschwitz-Birkenau), kam je pražská německá kriminální ústředna poslala jednotlivě za trest či ve dvou hromadných transportech „asociálů“ (4. 12. 1942, 7. 5. 1943). Zbylí vězňové byli při likvidaci infekcemi zamořeného tábora v Letech odesláni do moravského cikánského tábora v Hodoníně nebo do donucovacích pracoven v Praze-Ruzyni či Pardubicích. Část vězňů, převážně etnicky necikánského původu, byla propuštěna na svobodu.

Tábor v Letech popsal dr Nečas zakladatel Romského muzea takto :. Nejstarší jádro tábora tvořilo 50 dřevěných buněk, které byly postaveny na konci třicátých let pro dělníky. Objekty z prken měl rozměry 2,5 x 3 m a byly často vlhké a zamořené plísní. Uvnitř buňky byly umístěna kamna a pryčny. Na fotografiích je patrné založení buněk na nízkých sloupcích vyzděných z cihel a rýhy pro odvod dešťové vody. Kapacita buňky byla 4 - 6 osob, ovšem v roce 1942 se v nich tísnilo nezřídka až 10 osob. V 6 buňkách byl ubytován personál tábora, 4 sloužily jako kancelář ředitele, správce, hospodáře, účetního, 2 jako skladiště, jako správkárna, ve 2 buňkách byla lékařská ordinace a ošetřovna a v dalších 2 strážnice a vězení. Kapacita nově zbudovaných velkých baráků činila 80 osob (Nečas 2008, 191). Kuchyně byla rozdělena na 2 části, z nichž v jedné se vařilo pro personál a v druhém pro vězně. V táboře byly dílny (krejčovská, obuvnická a truhlářská), umývárna pro muže a ženy, prádelna, latríny, garáž a kůlna. Dále byla zřízena nemocnice, stáje nová věznice odvšivovací stanice. V areálu tábor a se nacházely 4 stožáry, na nichž byly zavěšeny petrolejové lampy k nočnímu osvětlení a prameny uvádějí také 4 strážní budky. Oplocená plocha tábora činila 6600 m. V roce 1942 byla vyhloubena druhá studna opatřená pumpou. Neoplocená část tábora zahrnovala administrativní budovu, 4 domky pro správní a dozorčí orgány umístěné podél cesty do Let, 2 vodní nádrže a taktéž 11210 m zemědělskou půdu sloužící k pěstování zeleniny a pastvě ovcí.