a o cem to jako bylo? ze si nekdo blbe vybral bydleni, ktere neodpovida jeho zivotnimu stylu? ze je nekdo s prominutim blby jak troky a kdyz si vybira byt, nedokaze zvazit, jak dopravi dite do skoly a kde nakoupi? asi jsem to cele nepochopila

To je zase blbost. Připomínáte mi kolegy Pražáky, kteří se mi posmívají, že bydlím v "prdeli" v Hostivici (možná 2 km od cedule Praha?). Do práce jeden z nich přitom jezdí 1,5 h, já 15 min. Copak je život jen v centru Prahy? Že se odstěhuji na periferii ještě přece nemusí nutně znamenat, že tam budou lišky dávat dobrou noc a bude to k nežití.

Moje první noc na periferii.

Po několika letech jsem se konečně vyspala, žádný opilci pod oknem - prostě klid.Ticho.

Ráno výhled do přírody, zeleně. Kafíčko na čerstvém vzduchu.

+

Ve vedrech se nemusím plahočit do přeplněného Podolí, kamarádky taky rádi zajedou. Když ne, zajedu já.

Malý si může hrát před barákem beze strachu různých existenci, či že ho přejede auto. O kamarády nouzi nemá, všichni prckové se scházejí ve slepé uličce. Na druhé straně občas trochu toho nepohodlí, ale už záleží na každém, co preferuje. Kdo miluje ruch a kavárny, tak tam opravdu pro něj bydlení na periferii asi nebude ideální. Ale nemám ráda takové to klasické bydlení mimo či na okraji města = izolaci a nepohodlí.

Až na ty sekačky, cirkulárky a sekery. Ale v noci bývá klid (až na ty psy a auta).

A proč nekoupit nějaký domek na normální vesnici? Stojí tam na tom místě v nějaké podobě třeba 200 let a dalších 200 let ještě bude. Co bude s tou novou zástavbou za 30 let nikdo netuší.

Protože tím narušíte pointu článku. Musíte si pronajmout byt v Praze.Všechno ostatní je totiž špatně. 

To je zas tak krásně blbej článek

Pane Klouda, vy zase perlíte...

člověk si asi musí urovnat priority aby si byl jist, že cena, kterou za svý rozhodnutí  splnit si sen zaplatí, není příliš velká...Úplně stejně toužím po životě mimo "civilizaci", a úplně ze stejných důvodů váhám...Synek by měl patrně partu přátel lesní zvěře, ale nevím...Byl by šťastný? Pořád se to ve mě pere. Mě osobně by samota nevadila...a ranní káva na zápraží s výhledem na louku s oparem a pasoucí se srnkou...k nezaplacení...

No, je docela štěstí, že mimo civilizaci nechtějí žít úplně všichni. Výsledek této činnosti si ani nemohu představit. A ani nechci.

Silně s Vámi soucítím. Manželka neřídí a tak byla dobrá doprava základním požadavkem pro koupi bytu.

Nedostali jsem dopravu dobrou, ale skvělou, pod okny, ale bokem, takže hluk není se u nás ve špičce střídají dvě tramvaje, mimo špičku jen jedna, ale vůbec nejdelší interval jsem doposud zažil jako osmiminutový.

Já také neřídím. Kdysi jsem bydlel v Praze tři patra nad autobusovou zastávkou. Dnes bydlím v klidu. Sice padesát metrů od hlavní trati Praha-Oloumouc, ale když máte dobrá plastová okna a odhlučněný domek... Já dojíždím do práce denodenně padesát km tam a padesát zpět. Vstávám v 05.20 a v 06.20 jsem v kanceláři. Zpět to samé.