Hlava v názorech: Zákon schválnosti aneb zítra na přijímačky s vypi

Jestli se v mém okolí najde člověk, který věří na jakoukoliv pověru, tak jsem to já. Jestli je v mém okolí člověk, který je pře-pověrčivý, tak jsem to taky já. Jestli hledáte vola, na kterém se štěstí nesedí zrovna dost dobře, tak jsem to já. A jestli hledáte živý chodící důkaz zákonu schválnosti, potkejte mě.

Když se tak nad sebou zamyslím, už bych si mohla na sebe zvyknout. Těšit jsem se pro jistotu odnaučila, při spatření černé kočky plivu, kde se dá, do lomu se radši nevydávám, se sexem jsem sekla.
Je zajímavé, ale že ostatní věci mi prochází. Předjíždění, střet s policií, lež…..fíha, to je ale klika. Nicméně pokud bych byla celý život čestná a opatrná, asi bych si nic neužila. Záleží taky hodně na věcech, kterých si člověk váží. Třeba radši přijdu pozdě a zpocená, než si přihodit vředy. Nebo radši zmačkaná pod karosérií než těhotná. Každý má svůj cíl a jde si za ním. Já jich mám několik a jsem během jednoho rozhovoru schopna postupně hájit všechny, ale vždy jen jeden. Takže když začne řeč například kde dožiju důchod a jak moc luxusní bydlení chci mít, může se stát, že místo plánovaného domu to stočíme přes život na stromě až po sebevraždu za pár let. Dále když je řeč třeba o mužích, tak i bez alkoholu je to veselejší a složitější, než se zdá. Na začátku klidně vím, že si stojím za životem pesimistické single, ale klidně bych si i vzala boháče. Chci vychovávat dítě sama, ale zároveň s někým, a když už jsme u toho, tak ta holka támhle u baru by taky stála za hřích, ale co to pletu, vždyť držím celibát. Je to chuť po zakázaném ovoci? Nenabaženost? Nerozvážnost? V každém případě je to zákon schválnosti, protože když dostanu to, co chci, nakonec zjistím, že jsem vlastně chtěla úplně něco jiného. Jo, vždyť já vlastně hledám něco perfektního. Perfektní život, svobodu, perfektního partnera, prostě robota, který bude jednat na základě mých telepaticky předaných myšlenek, protože není nic horšího, než když máte vedle sebe někoho, koho tam teď právě vůbec nechcete, ale zase když tam není, byl by tam třeba.
Asi se nechám zmrazit, a roztaju, až budou lidi ovládaní opravdu telepaticky. Je mi jasné, že i mě by chtěl někdo ovládat, ale to by bylo zařízené- Byli by buď V. I. P. telepati, nebo nějaké permanentky. Nebo to budu mít jen já, neboť vím, že se toho dá docela snadno zneužít. Takový Hitler 2 s předplacenou O2 Zero kartou by udělal více škody než užitku. Věřím, že si to dokážete představit. 
Nic méně vrátím-li se k zákonu schválnosti: Celý týden dělám, že něco dělám, přitom nemám co dělat a teď když mám jeden jediný důležitý úkol, tak musím dělat plno dalších kokotin, které nenesou výsledky. 

Nj, uvidíme, jak dopadnou ty zítřejší přijímačky….

Lucie Ťavodová