Hlava v názorech: Vývoj angličtiny s ohledem na změnu zisku majetků

Když se člověk zamyslí nad svým prostupem při dlouholeté výuce anglického jazyka, tak se zděsí, jací jsou Angličané tajnůstkáři, a že to, co tají, musí být opravdu hodně tajné, neboť už o tom věděli v době, kdy vytvářeli jazyk, aby náhodou svět nepřišel na to, co tají. 

Nejlepší způsob porozumění bude vysvětlit si to na příkladu: Pokud jsme se učili aplikovat věty do času přítomného (present), a učitelé nás naučili vytvářet otázky, vždy jsme měli k předloze pouze varianty, že: Já dělám (I do…), ale otázka už zněla: Děláš ty? (Do You …?); My děláme (We do…) a otázkou bylo: Děláte vy (Do You …?) Zde jde vidět, jak drží při sobě. Jeden za všechny, všichni za jednoho. 

Kdykoliv jsem měla snahu se zeptat: Dělám já? (Do I…?) Nebo: Děláme my? (Do we…?) , vždy mi bylo podáno vysvětlení, že takhle se prostě neptáme :-) … Proč asi?

Co se týká záporu, tak položit si otázku jako: Co dělám zle? (What do I bad?) nebo: Jsem to vůbec já? (Is it me?), či: To nejsem já (I´m not I.), jsme nikdy ani nezkoušeli, ba ani nesměli zkusit přeložit. Teď už vím proč :-)

 Zato však znát to, co předcházelo tomu, co již skončilo, musíme znát opravdu bravurně.

Z toho mi plyne úplně jednoduché vysvětlení děsivé tajnosti Anglie, kterou toto vehemetné Království před námi stále skrývá:

Who are You? What are You doing? Are You steeling? …takhle se ptát přece můžeme :-)

What am I doing? Who is me? It cannot be me. ….to zní přece směšně, takhle se neptejme…:-)

I do, I am, I can, I destroy, I don´t know, I do nothing, I don´t have to…. To přece známe… :-)

Lidi….vzbuďte se….. Když se učíme, přemýšlejme……