Hlava v názorech: Nemluvte na mě, jsem ovlivnitelná

Zdravím vás, ty, kteří tento kousek papíru s natištěnými slovy, které byly první jen myšlenky mojí hlavy, drží v ruce. Již díky tomu, že pokračujete dál, ať už k tomu máte jakýkoliv důvod, určitě nejste mezi těmi stejnými-ovlivnitelnými, zahleděnými. My totiž nikdy nečteme ostatní články, nezajímáme se o cizí vynálezy, neřešíme Vaše problémy. Máme argumenty. Nemáme čas. 

Jsme lehko zmanipulovatelní. Někdo si to vykládá, jako že máme vlastní styl, ale v podstatě je to jen strach, že se necháme ovlivnit. Díky tomu jsme jedineční, ale nepochopeni a zatraceni. Pro vás je smrt smrtí, pro nás je smrtí splynout s davem. A vy nás tak rádi zabíjíte, protože se nás bojíte. I když víte, že nevyhrajeme, nemůžete nás nechat být a žít?
Ptáte se mě, jak se žije nám ovlivnitelným? Špatně, jak jinak, nikdy nevíme, na čem jsme. Za každým výkonem se musíme ptát, jestli jsme to teď my sami, jedineční neovlivnitelní nebo jestli jen nekopírujeme myšlenkové pochody vás druhých.
Neřeším, jestli takový článek již někdo napsal, myslím si, že ještě ne a to mi vyhovuje, pocit že píši o něčem jako první, že jsem jedinečná, protože kdybych si první přečetla vaše články, nebo vůbec jakékoliv cizí názory, již bych to nebyla já, jedno jaká. 
Nechci být kopie za 1/3 ceny. Chci být originálem prodávaným na dražbách za 200% své hodnoty, nikdy ne pod cenou.