Hlava v názorech: Já vím, ale…

Vím, co mám dělat, ale nedělám to. Kolik z Vás se mnou bude souhlasit? A proč? Proč je tak těžké dodržovat to, co je třeba splnit a místo toho děláme věci, které je lepší kdyby se nikdy nevyplnily? Ať už se budeme bavit o spaní, stravování, řízení, zdravém živoření či o sexu, všude je to stejné. A v hlavě se mi neustále honí: proč psát tolik příruček, když je většina nedodržuje? 

Někdy mi přijde, že čím více se po nás chce, abychom se všichni něčím řídili, tím více se vzpíráme. Vždyť čím víc se mluví o zdravém životním stylu a pohybu, tím víc rostou rekordy v supermarketech a tím víc obézních kolem sebe vidíme. Čím více vnikají na trh produkty bio (aneb před pár lety běžně všechny výrobky určené ke konzumaci), tím více umělých jídel nacházíme. Možná je to snahou vynikat, nebo se odčlenit, ale jestli to takhle půjde dál, tak z let zlatého klidného středu vzniknou 2 extrémně protikladně myslící strany. Nebudeme mít možnost na harmonický život, ale budeme muset vždy volit mezi dvěma volbami. Bio nebo umělé jídlo? Levice nebo pravice? Anorexie nebo obezita? Peníze nebo čest? Léto nebo zima? Všechno nebo nic?
Vrátíme-li se k věci a nebudu-li vzhlížet jen k sobě a rozhlédnu se kolem, zjistím, že tento problém se stal i problémem globálním. Všichni víme, že nyní má být léto, proč tedy není? Co když tento zlozvyk, nevůle k smyslům nebo jak tomu budeme říkat, již přešel i na naši planetu? Jak jsme si mohli všimnout, i ona ví, že má svítit slunce a teploty se mají držet v rozmezí 25-35°C, ale nedělá to. Kdyby tento problém byl jen u mě, přejdu to. Kdyby tento problém byl jen v regionu, přejdou to. Když je tento problém na naší planetě-ptám se: přejdeme to?
Lucie Ťavodová