Proč miluju edith piaf

Vrabčáka z předměstí… kvůli  jejím písničkám? Kvůli jejímu životu? Kvůli  tomu, že byla, jaká byla. Částečně asi proto, že máme pár věcích společných..a proto, že je.. tedy byla.. ú-ža-sná. Protože byla schopná zprostředkovat život mnoha lidem, protože nezpívala o kráse a pozlátku,  zpívala o životě, o životě, který ji pohltil.  A  který žila na sto procent, možná i na víc...

Miluji její písničky, jsou tak tak tak… ze života. Člověk cítí pocity Edith...

Než jsem jela poprvé do Paříže, šla jsem do kina na film Edit Piaf. Týden před odjezdem. Prožívala jsem to s Edith, a nejen  já. Při závěrečných titulcích byla naprosté ticho. Někdo si sem tam utřel nos,  i já.

Jsem typický konzument filmu, který si nechal hrát na city? Pardon, tento příběh  musel zahrát na city i tomu, kdo city nemá,nebo je popírá…

Edith jsem začla milovat aniž bych ji znala, její příběh, její utrpení.. stačil mi její hlas, ve kterém je skryto tak mnoho věcí..

 A ne, ničeho nelituji…to by se měl naučit každý  z nás.. co se stalo, stalo, nezměníme nic.. maximálně si můžeme vzit ponaučrní.. jako Edith.

Francouzsky se opět učím od září 2009. Důvody? Francouzština mi přijde sexy.. a Edith mi přijde úžasná!

a hádejte, jak mi zvoní telefon, když mi někdo volá...

 

Autor: Zuzana Taucová | neděle 14.3.2010 3:32 | karma článku: 10,48 | přečteno: 1175x