Korona postrach

Jsou témata, o kterých se člověku nechce vůbec psát, ale nakonec mu to nedá. Masové šílenství zvané koronavirus pokračuje a bude se dál stupňovat. Máme se bát?

Jeden bloger tady psal něco ve smyslu, že se nemusíme koronaviru bát, že zabíjí jen staré a nemocné. To asi ty starší a nemocné moc neuklidnilo. Nepotěšilo to asi ani ty, co mají starší rodiče, prarodiče či někoho blízkého s vážnou nemocí. V jiných článcích se člověk dočte, že se máme bát koro­naviru asi tak, jako se bojíme chřipky. S tím už bych souhlasil více.

Těsně před 18-náctými narozeninami jsem dostal běžnou chřipku. Týden jsem se léčil na chřipku, pak jsem se rozhodl jít o tři dny dříve na kontrolu. Od obvodní doktorky mě už od­vážela sanitka přímo do nemocnice na oddělení intenzivní péče. Prý jsem udělal rekord střediska v sedimentaci. V nemocnici zjistili, že mám oboustranný zápal plic, zánět osrdeč­níku, zánět pobřišnice a, protože jsem kašlal jako zasloužilý tuberák, mi udělali test na TBC a zjistili, že mám také kvasinky v plicích. Rodičům sdělili, že by se měli připravit na to, že asi nepřežiju příští tři dny. Mě to naštěstí neřekli, a tak tu dnes můžu psát tento blog.

Vzpomínám si, že jsem byl trochu zmatený a bylo mi divné, že mě dnem i nocí ošetřuje ta samá sestra, jen uniformu si mění. Pak jsem zjistil, že ty sestřičky byly dvojčata. Díky skvělé práci doktorů jsem se po třinácti dnech na oddělení intenzivní péče dostal z nejhoršího. Byla to zajímavá zkušenost, ale raději už nikdy více. Proto bych už si nedovolil bagateli­zovat chřipku a tudíž ani koronavirus. Vždycky se to může zvrtnout v něco horšího i u těch mladých a zdra­vých. To ale neznamená, že by se měl těchto nemocí člověk nějak přehnaně bát.

Možná je ten virus jako chřipka. Možná je horší. Jeho šíření už asi nezastaví žádné pokuty za porušení karantény ani hranice států. Ty mohou jeho šíření akorát zpomalit, což je důležité z hlediska kapacit nemocnic. Než bude k dispozici antivirus, už ho nebude asi ani potřeba. Tento virus může zastavit buď sluníčko, nebo statistika. V tom horším druhém případě se zastaví, až se nakazí a projde si touto nemocí většina z nás.

Vzpomínám si, že když jsem bojoval s tou svou chřipkou, která přešla v těžký zápal plic, kromě doktorů a mladého věku mi hodně pomohlo obyčejné dýchání. Prodýchával jsem plíce, jak jsem se to naučil na hodinách jógy. Vždy je lepší, když se člověk rozhodne poprat se s ne­mocí a nenechá to jen na lékařích. „Když mě tu máte, tak mě dejte do pořádku,“ asi není ten správný přístup. Dejte se na prevenci. Kromě otužování a vitamínů, i štamprle slivovice může znepříjemnit cestu koronaviru do vašeho těla.

Jako pacient nejsem nic moc. Když už se rozhodnu s nějakou nemocí navštívit svou dok­torku, obvykle se zastavím na vstupu do čekárny, udělám čelem vzad s tím, že se raději uzdra­vím sám, než čekat tu hroznou frontu a nakazit se několika dalšími nemocemi. Epidemie koro­­naviru může být paradoxně první, která čekárny nezaplní, ale naopak vyprázdní.

Doufejme, že koronavirus nepřejde v korunavirus, který poničí naší ekonomiku a vysaje naše peněženky. Buď­me rádi, že nemáme Euro, protože Eurovirus by mohl být prý i smrtelný, jak tvrdí ekonomové.

Mimochodem, na internetu se objevilo, že koronavirus už chytil i Chuck Norris. Prý už ho ale zase pustil.