No všude žijí lidi dobří a špatní, někdo má rád vdolky, jiný holky, někdo chce jídlo od mekáče, jinej poctivou kuchyň babičky. Pokud mne nikdo nenutí  krmit se u mekáče nebo jíst jen u "babičky", tak je mi to fuk. O dobrých lidech se nemluví, či jen minimálně. Být dobrým člověkem je jaksi samozřejmost. Ale vadí mi, když se ta sorta špatných lidí všelijak omlouvá a nařizuje se mi jejich chápaní a požaduje se mne abych je dotoval. Rovněž tak mi vadí, když mi někdo vnucuje styl svého života, který mi je zcela cizí a do Evropy byl importován. Ten však já musím chápat a tolerovat, ale zde tradiční evropský  styl  života však z druhé strany není vůbec akceptován. Já tvrdím, že pokud někdo, že kdo příjde do Evropy, musí se přizpůsobit evropskému životu a nikoliv Evropa jemu. A pokud ne, ať jde kde mu to tolerovat budou. Jsem teda xenofob nebo ne

Těžko hodnotit článek jako celek po rychlém přečtení. Leč jako nitka se tím táhne sdělení - Důvěřuj, ale mysli a prověřuj:) Což platí obecně:)

Poslední věta mi evokuje situaci, kdy jsem po úraze na lyžích musela v nemocnici podstoupit artroskopii a těsně před pádem do narkózy zkoušela na operačním sále vtipkovat, že  hromada lidí by si nechala vrtat koleno pro pětník a já to podstoupím klidně zadarmo:) No..za ubytování a stravu na další 4 dny, tenkrát se za to ještě neplatilo:)

Nechápu, co tady autorka řeší.

Mnoho slov a smysl žádný. Žvanění pro žvaní.