Za Pandrholu a jeho koblihu

Zákon o střetu zájmů - novela. Veřejnost sleduje příjmy politiků - ministrů, poradců i primátorů. A jéje. Veřejnost registruje příjmy politiků -  starostů, místostarostů, radních i zastupitelů. Nechoď, Vašku, s pány na led...

Jen ať nám pěkně sepíší, co všechno vlastní, čím jezdí, kde parkují, opravují chatu, sekají zahrádku. Jak vysoké mají platy, úspory i dluhy. A pokaždé všem oznámí, co si do svých domácností kdy pořídili a kde na to vzali. Ať se přiznají!

Karel Havlíček Borovský

Nechoď, Vašku, s pány na led
mnohý příklad známe,
že pán sklouzne
a sedlák si za něj nohy zláme.

My, lid obecný, pak můžeme jejich majetek libovolně prověřovat, zpochybňovat a žalovat. Jako spoluobčané jsme všemocní, mimořádně důvěryhodní, neskonale přející, zdrženliví v soudech i závisti. Náš národ nelynčuje, nepomlouvá a nekrade.

Malý, dnes už beztak téměř bezmocný, veřejný činitel je na pranýři a lid obecný má chléb a hry.

Jestli maloměstský radní dosud v poklidu vlastnil sbírku obrazů, starožitností, rodinný šperk, hudební nástroj nebo cihličku zlata, nezbývá mu než se toho všeho rychle a potajmu zbavit, než ho toho zbaví někdo jiný.

A jak že k tomu přišel? Pokoutně, a proto je lump. Takový vesnický zastupitel, kde by na to vzal? Ono to sice zase není nic výjimečného, tak jako on si tu žije každý druhý, ale ON je něco jiného. ON se nám musí zodpovídat, a proto musí být zbídačenější a chudší než my. Že necestuje? Nechodí po hospodách ani hernách a nemá marnotratnou manželku? Že myslí na zadní kolečka, pracuje a šetří? Láry fáry.

On prostě má! Což je poklesek zřejmý a nezpochybnitelný. Co není politováníhodné, se u nás neodpouští.

Ty tam jsou doby s dobrými mravy, kdy se o penězích nemluvilo. S kamarádkou jsme za ta léta semlely kde co, ale nikdy jsme se jedna druhé neptaly po výplatní pásce. Stejně jako se nečetly cizí dopisy, nenahlíželo do nepatřičných vkladních knížek, neposlouchalo za cizími dveřmi. Soukromý majetek býval věcí osobní, leckdy až intimní.

Současné doslova a do písmene „vysvlékání“ představitelů obcí je skandální. Skandální tím, že ti nahoře, tak zneužívají ty dole. Malé, dělné starosty, tajemníky a zastupitele zavěsili na udičku a předhodili stále více nazlobenému až krvelačnému lidu obecnému. Zaseli sémě podezření, sváru a zášti.

A člověk občanský vyčerpá sám sebe, jak usilovně pátrá po koupi sousedovy vilky, jak v neúnavném mravenčení slepě bojuje za mocipána a jeho rodinu. Za Pandrholu a jeho koblihu.

A přitom zcela pomine, že tento velkomocnář si všechen lid obecný už dávno a bez povšimnutí koupil. Že jen sklouzne a jiný si za něj nohy zláme!