Kvóty změnu politiky sotva přinesou

Snad jen poznámku v kontextu schvalovaných změn stanov, s nimiž přišel právě skončivší 38. sjezd ČSSD.

Jde mi především o tu část změn věnovanou „40% kvótě pro zastoupení méně zastoupeného pohlaví na kandidátních listinách pro krajské volby a volby do Poslanecké sněmovny. Podnět ke změnám stanov vzešel z vnitrostranického referenda, které se konalo v roce 2014. Pro zavedení 40 % kvóty pro druhé pohlaví na kandidátkách se tehdy vyjádřilo téměř 4.500 tisíc členů a členek strany.“[1] Odborná a aktivně se angažující veřejnost např. ústy paní profesorky Dvořákové, která se pro ČTK vyjádřila, že "Alespoň přihlášení se k těmto principům je velký pokrok. U starší generace v ČSSD dřív toto téma vyvolávalo alergické reakce.“[2], ukazuje na jisté sympatie. Nebo zástupkyně Sdružení Fórum 50 % Jana Smiggels Kavková poznamenala: "Je škoda, že opatření neřeší pořadí žen na kandidátkách,…“[3]

Chápu, že vyjádření obou dam je tak nějak vstřícně se tvářící a snad přesvědčené o tom, že to může věstit změnu v politice moderní levicové strany, za níž se sociální demokracie počítá. Když už nic, tak aspoň „snaha byla“. Jenže. Jenže při znalosti rozhodovacích a organizačních mechanismů politických stran velmi často demokracie bývá až to poslední, na co se bere zřetel a první, co se pro jistotu nerozvířit „vody stojaté“ odkládá. Ve hře však přesto stále velmi intenzívně působí zájmy a potřeby toho kterého stranického uskupení, frakce s jednotlivci na čele. Levice v tomto smyslu často předbíhá praktikami ty subjekty více „vpravo“. Snad aby ukázala, jak moc/málo nebylo možné jednat jinak.

Uvedená formulace o kvótách skutečně neřeší pořadí na kandidátkách, čili „dveře“ stranickým hrám i hrátkám zůstávají i nadále otevřené. Tato praxe není jen rituálním tancem na různých úrovních stranické hierarchie, bývá to často snaha některých zájmových stranických lobby o to, jak prosadit tu nebo onu osobu na žebříčku stranického vlivu bez ohledu na kvalitu.

Proto si myslím, že jakékoliv kvóty ideové a realizační východisko politického subjektu neřeší, spíš jej ještě o něco více zamotávají a možná znepřehledňují, především pro veřejnost. Na druhou stranu ČSSD v zápalu boje, který souvisí také s konkurenčním hnutím ANO, zkouší to, co možná levice v ČR zatím stále maně hledá – oslovit tu část voličského spektra, pro něž možná právě kvóty nebudou to nejdůležitější, ale politika sociálních změn, pravidel a jejich dodržování, ekonomických příležitostí, přehlednosti financování politických stran, postihu korupce a korupčního jednání na různých úrovních státní správy a samosprávy atd. S kvótami však tahle řešení nepřicházejí.

[1] Cíl Oranžového klubu naplněn! Sociální demokracie podpořila více žen na svých kandidátkách. ČSSD.cz [online]. Dostupné: http://www.cssd.cz/media/tiskove-zpravy/cil-oranzoveho-klubu-naplnen-socialni-demokracie-podporila-vice-zen-na-svych-kandidatkach/ [cit. 16. 3. 2015]

[2] Zavedení kvóty pro ženy na kandidátkách ČSSD expertky ocenily. Parlamentní listy.cz [online]. Dostupné: http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Zavedeni-kvoty-pro-zeny-na-kandidatkach-CSSD-expertky-ocenily-366273 [cit. 16. 3. 2015]

[3] Tamtéž.