Korektnost nebo pazourek v souvislostech Trumpova prezidentování

Svého času to byl Václav Klaus, ex-prezident, který vyhlásil „válku“ politické korektnosti. Pravda, na korektnosti jsou založeny také sociální vztahy obecně. Pokud by tomu tak nebylo, kde by bylo např. opětovné zvolení V. Klause (třeba právě ze strany KSČM…) prezidentem? Konec konců řídit se vztahovou korektností se stalo součástí určitého sociálního normativu, který si udělal místo v našem myšlení, a některým dokonce ráčil vstoupit i do skutků, jimiž se zachraňujeme. Dokonce je ctíme a často také vyžadujeme. V opačných případech se cítíme ublíženi a spíláme těm druhým, ba co víc, začneme korektnosti vyhlašovat válku. Jeví se to proto více než nelogické, až nečestné vyhlašovat korektnosti válku. Ani pragmatismus, kterému je často neprávem přičítáno, že z nás činí ochotné přisluhovače čehokoliv (nejlépe, když košile nám i kabát zachová), vyžaduje korektnost, abychom poznali, kam vlastně můžeme zajít. Dokonce i svoboda staví na korektnosti těch druhých.

Americký novinář Cunnigham ve své článku napsal: „Nechápejte mě zle, nový prezident není špatný člověk. Není sadistou, ale je to ten druh chlapa, který vás podvede při koupi ojetého auta, odmítne v tramvaji pustit sednout stařenku nebo se vysměje obéznímu dítěti ve školce - to všechno proto, že může. Jeho nepředvídatelnost vyvěrá z jeho potřeby opakovaně zakrývat předchozí lži a odmítnutí přiznat porážku či chybu.“[1] Reagoval tak na inauguraci zvoleného D. Trumpa za 45. prezidenta USA.

Volba Trumpa jitřila emoce před jeho zvolením, a bude tomu zřejmě i dále. Jak situaci nejen doma, ale především na globální politické scéně zvládnout či dokonce zlepšit tak, aby výsledkem nebyl jen další propad již tak velmi křehké rovnováhy, jak balancovat „mezi vejci“ v případě, že Trump[2] sotva změní sociální patřičnost k vlastní vyšší třídě, i přes všechna velká a ještě větší slova o politické a lidské nekorektnosti proti migrantům a že bude pomáhat „domácím“ Američanům přetavit jejich nespokojenost, zejména na úrovni zástupců nižší a nižší střední třídy. Právě jeho vyšší třída kdysi stavěla a staví popularitu na rodinném původu, a jíž tzv.  bobos ("bourgeois bohemians") ze 70. let 20. stol. překonala svými znalostmi a snad i úsilím světícím cíle. A např. hippies přestalo být sprostým slovem a začalo mít konkrétní sociální obsah… Jenže únava materiálu, tedy i toho živého, není něčím proti korektnosti, naopak. Většina z nás čas od času potřebuje „nakopnout“. Má-li tu moc alternativa společenských změn, ta vyvolávaná Trumpem a stavěná na nové „mexické“ zdi není alternativou, ale překážkou. A to nejen politické korektnosti, ale především té lidské, vztahové. Nesnášenlivost totiž ještě nikomu válku nevyhrála, a už vůbec nenastolila mír. A právě mír je výsledkem korektnosti, jinak by pěstní klín, pazourek či kyj byly jen symbolem lidské emancipace, ale stále ještě bludným kruhem jejího dalšího snažení.

[1] Chlap, jenž vás podvede při nákupu ojetého auta. Archiv.ihned.cz [online]. Dostupné: http://archiv.ihned.cz/c1-65592930-chlap-jenz-vas-podvede-pri-nakupu-ojeteho-auta?utm_source=Newsletter+-+N%C3%A1zory+HN&utm_campaign=5d63583072-EMAIL_CAMPAIGN_2017_01_20&utm_medium=email&utm_term=0_6da85b8069-5d63583072-235051445 [cit. 20. 1. 2017]

[2] Sám Trump pochází z rodiny německých přistěhovalců a soukromovlastnicky posilujících předurčenost dalšího Trumpova směřování