Jako vždy

karma. Sice mě mrzí, že jsem neuhlídala hned ten první blog po delší přestávce, ale o to víc si to teď užívám ve volných chvílích. Díky

Re: Jako vždy

Děkuji Bobrufko.

Tak to je nádhera

jak svůj příběh podáváte. Jste rozený vypravěč. Karma jako vždy a moc bych si přála držet v ruce Vaši knihu. Díky.

Re: Tak to je nádhera

Já Vám také moc děkuji.

Nahodou jsem narazil

na jeden vas clanek a uz jsem se nehnul od pocitace, dokud jsem neprecetl vsechny.

Nemam slov. Karma.

Re: Nahodou jsem narazil

Děkuji moc.

není to jev, provázející nás pouze ve školních letech...

Velice Vám rozumím, když popisujete svého učitele matematiky a vztah k němu... S jakou bohorovností musel být nad věcí, jak musel vědět, že jeho pozici nikdo z žáků  nemůže ohrozit, a to případně ani ten nejnadanější z nich...Jak přenosné do mnoha dalších životních situací, kdy je člověk nucen utkávat se s mnoha neomylnými, kteří mají tu moc o Vás v danou chvíli rozhodovat. Je obtížné "vědět" a přitom na tyto lidi nepohlížet s určitým despektem.

Mnoho štěstí. Těším se na tu knihu.

Re: není to jev, provázející nás pouze ve školních letech...

Nádherně rozumíte. Děkuji.