Dekuji

za clanek, moc krasne a citlive napsano...  P.

Re: Dekuji

Děkuji moc.

Díky za pěkný článek ze života

jen tak dál chlapčepa

Re: Díky za pěkný článek ze života

Děkuji moc.

Já moc děkuji

za Vaše články, jsou silné, moc silné. J.

Re: Já moc děkuji

Dobrý den. Já také moc děkuji.

Nemůžete napsat i něco veselého?

Neříkejte, že jste třeba nevyhrál nějakou soutěž v domově nebo ve škole nebo že jste tam nepotkal někoho, na koho rád vzpomínáte... takhle už je to moc depresivní. Vím, je to život, ale i tak...

Re: Nemůžete napsat i něco veselého?

Dobrý den. I na veselé historky dojde.  Ale první roky jich moc nebylo. Mějte se hezky.

jste dobrej

strašně těžko se vyjadřuje co člověk cítí když čte vaše eseje,  snad jen to že sám jsem měl snadný život bez komplikací a ne vždy jsem si uvědomoval že to tak nemuselo být, .. jste úžasnej a pište prosím dál , ..

Re: jste dobrej

Děkuji moc.

To je taková síla,

že je těžké k tomu něco říct. Mně tak hned něco nerozbrečí, ale tohle... Doufám, že to jednou vydáte jako knihu a přečte si to co nejvíc lidí.

A víte, co je nejhorší, že to není jedna - Sváťova vzpomínka a minulost, ale že to je současnost a realita spousty dětí. Ty věci se dějí, teď, dějí se mnoha dětem.

Re: To je taková síla,

Velmi Vám rozumím.

Dlouho jsem váhala

ale přeci jen si dovolím vnést sem osobní notu. Manžel nějaký ten měsíc žije singl (sehrál v tom roli alkohol) a děti - takové tři od třinácti do devatenácti - jsou velmi roztrpčené a ukřivděné. Slýchávám, jak ten či onen kamarád má skvělou rodinu. Až pane Votrubo Vašich příběhů ještě přibude, dám jim je přečíst. A před Vámi, jako můj předřečník, smekám.

Re: Dlouho jsem váhala

Děkuji črk. Jak už jsem zmínil v předchozích příspěvcích, pokud se jen jeden člověk zastaví v důsledku obsahu těchto vzpomínek, napraví, nebo se pokusí napravit to, co správně neučinil, bude můj úkol splněn. Vaším dětem držím palce, ať rychle najdou svou cestu. A aby ta cesta byla správná. Mějte se moc hezky.

Při čtení

Vašich výpovědí je mi nevýslovně smutno a tečou mi slzy. Když si vzpomenu na to, jak jsem měla krásné dětství, a jak krásné dětství měly i moje děti, bolí mne srdce z toho, jak se mohou někteří rodiče chovat ke svým dětem, a z toho, jak těžké dětství musejí některé děti prožívat. Držím Vám palce, aby Váš další život přinášel už jen samé růže, protože toho trní už jste si užil opravdu vrchovatě.

Re: Při čtení

Děkuji moc.

To je teda nářez.

Smekám.

Re: To je teda nářez.

Děkuji.

to je síla!

Re: to je síla!

Děkuji.