Kjóto - město gejš a kimon

Kde gejši můžete potkat a proč se ukrývají? A co vlastně dělají? O nošení kimon a o tom, co to vše způsobuje.

Kjóto je jediné japonské město, kde žijí gejši a také majko, mladé dívky, které se zde za dozoru své gejši připravují na to, aby se po vyučení mohly stát gejšami. Proslulá čtvrť gejš, kterých je v Kjótu už jen kolem sedmi desítek, se jmenuje Gion. Proto sem míří davy turistů, hlavně za setmění, aby aspoň kouskem oka zahlédli gejšu a ideálně si ji vyfotili. Mít foto s gejšou, to je důkaz, že jste byli opravdu v Kjótu. Tedy jdete večerní ulicí Hanamikódži – protože tady v okolí se mají gejši vyskytovat – a opravdu! Zrovna tamhle na rohu se mihla jedna gejša v elegantním žlutém kimonu, v ruce kabelku a tašku. A za chvíli uvidíte druhou, v zeleném kimonu, s typicky upravenými vlasy staženými vzadu do drdůlku a ozdobenými nápadnou sponou. Říkáte si, jaké máte neuvěřitelné štěstí, jenže za chvíli vám to začne být podezřelé. Protože pak potkáte pro změnu gejši rovnou dvě. Gejši se přece mají skrývat, a ne se tady producírovat mezi turisty! Ono jim ani nic jiného nezbývá - turisté totiž na gejši začali pořádat doslova hony. Chytali je, tahali je za vlasy, to vše v touze zvěčnit si je na fotkách. V Kjótu proto přistoupili k omezením, gejši je zakázáno fotit a turisté se už do soukromých míst gejš nedostanou. Viděla jsem tedy gejšu?

Ulice Hanamikódži, lemovaná tradičními japonskými hospůdkami zvanými izakaja a čajovnami, je vždy plná turistů.

Gejša, jak jsem ji zachytila v dálce.

Ráno je moudřejší večera, jenže - u jakéhokoliv chrámu, které jsou zde v Kjótu doslova na každém kroku, je to to samé. Nejenže se kolem těch chrámů a svatyň gejši docela bezostyšně producírují, ony se i nechávají ostentativně vozit v rikšách, do nichž se zapřahují svalnatí mladíci. A některé s sebou mají dokonce fotografa, před kterým zaujímají rozličné atraktivní pózy! A tady ta se prochází i s pánem v kimonu, tedy dlouhém plášti doplněném malou pytlíčkovou taštičkou. To by přece pravá gejša neudělala! Ne, gejša vychází jen večer za svou prací, což znamená předávat japonskou uměleckou tradici, jako je tanec, umění vázání květin, konverzace nebo čajového obřadu. Podobné seance s gejšou se samozřejmě platí, a to v tisících korunách, třeba v některém z domečků uličky Hanamikódži s červenými lampiony. Možné jsou i soukromé seance. Ale pozor - jak podotýkal japonský kolega, není radno si plést gejši s prostitutkami. Ty doby, kdy umělecké seance mohly mít podobná zakončení, už jsou dávno pryč.

Nově otevřené Gion Kagai Art Museum v ulici Hanamikódži, kde se návštěvníci dozví více o kultuře gejš a majko. Každý den se zde konají taneční představení nebo si turisté mohou objednat foto s gejšou či majko (ty mají typicky bíle namalované obličeje).

Máme štěstí, že závěs je vytažený, a tak můžeme nahlédnout dovnitř. Právě se patrně připravuje čajový obřad.

Co tedy gejši dělají u chrámů a svatyň? Jak správně tušíte, nejsou to gejši. Jsou to turistky, které touží po tom, stát se aspoň na chvíli gejšami, a prožít si tak atmosféru středověkého Japonska. Náramně jim v tom vychází vstříc velké množství půjčoven kimon. Nejenže si můžete půjčit kimono na den či víkend, pomohou vám i do kimona se obléct a některé půjčovny zajistí i načesání vlasů. Řeknu vám, není o co stát. Jednak procházet se v dlouhém kimonu ve čtyřicetistupňových vedrech není žádná výhra, jednak ke kimonu patří nožky v bílých punčoškách a žabkách, které však mohou kvůli úzkému kimonu jen cupitat. Pořádný krok v tom nejde udělat. To nic nemění na tom, že dívek, které se do kimon oblékají, je skutečně dost. Japonky, prý i Číňanky, což bohužel nejsem schopná rozeznat, a jednou jsem takto odhalila i Afroameričanku.

Všude samá gejša.

Rikša čeká na své hosty.

Dobrá zpráva pro všechny ženy a muže, kteří by se chtěli aspoň na chvíli ocitnout v kůži gejš a samurajů, je to, že půjčení kimona se dá pořídit už za tisícovku korun. A nejen to. Třeba si vás neznalý turista taky splete s pravou gejšou a bude chtít o tomto zážitku napsat. Tak šťastné pořízení!

Fotografie byly pořízeny autorkou článku.