Kde se plní všechna přání aneb Harrisová versus Trump i v japonských chrámech

O japonských svatyních, amuletech pro štěstí, destičkách s přáními i o věštbách. A zda ve volbách zvítězí Harrisová, protože pak to prostě funguje!

Potřebujete zdraví, štěstí v lásce, úspěch v podnikání, bezpečné cestování či složit zkoušky? Pak je zde celkem jednoduchá pomoc. Za malou oběť bohům v podobě 500 až 1000 jenů si toto vše můžete koupit. Stačí vkročit do buddhistického chrámu nebo šintoistické svatyně, které jsou v Japonsku takřka na každém kroku. Samozřejmě je najdete v metropoli jako je Tokio, kde jsou umně skryté mezi mrakodrapy, a v takovém Kjótu, jemuž se říká město chrámů, se svatyně a chrámy počítají ne na stovky, ale na tisíce. Ne nadarmo má jen samotné Kjóto 17 památek zapsaných na listině UNESCO.

Chrám Kinkakudži v Kjótu je jednou z nich. Říká se mu také Zlatý pavilón, protože vrchní patra jsou pozlacená.

Tedy, ono vkročení do takového chrámu či svatyně, což je vždy celý komplex různých budov, není úplně jednoduché. Přinejmenším v Kjótu a Tokiu jsou ty nejznámější doslova obleženy turisty. Řeknu vám, i čtvrt na osm ráno je už pozdě. To už si ty nesčetné červené brány svatyně Fušimi Inari-taiša na okraji Kjóta v pokojném rozjímání a tichu neprohlédnete. Ještě že cesta na horu Inari vede skrze ony červené brány do kopce, a po cestě tak můžete všem utéct. Cha! Kolem zlatého pavilonu chrámu Kinkakudži, který se nádherně zrcadlí v přiléhajícím rybníku, už v deset hodin jen proplouváte sunuti davem, a když se kolem dvanácté dostanete k tomu snad v Kjótu nejoblíbenějšímu, Kijomizu-dera, máte pocit, že dovnitř se snad ani neprotlačíte.

Těch bran je přes deset tisíc a provází vás prakticky celou cestu na horu Inari.

Část komplexu chrámu Kijomizu-dera. Vpravo všudypřítomné „gejši“, o kterých jsem psala minule.

Jak pak v takové tlačenici čerpat víru z přírody, jak by to chtěl šintoismus, původní japonské náboženství, které ale docela splývá s buddhismem? Jak uplatnit mindfullness a soustředění mysli, k čemuž vybízeli mniši ve filmu promítaném v jednom z pavilónů Kijomizu-dera? Ale záchrana tu přesto je. Amulety neboli talismany pro štěstí, japonsky omamori. Malé barevné obdélníčky či váčky z textilie, opatřené výšivkami a nápisy. Ty vám pomohou dosáhnout toho, po čem toužíte. Můžete si je koupit dle vašich potřeb, ale jen to, co je v nabídce – prakticky všechny chrámy nabízí zdraví, dlouhověkost, úspěch ve škole, úspěch v byznysu apod., ale třeba také dobré nohy. Amulety se mají nosit při sobě, na těle a poslouží vám rok, aspoň se tak psalo na sáčku k jednomu z nich. A hlavně nezapomenout za tuto ochranu přispět na chrám!

V Kjótu se amulety pořídí laciněji než v tokijských chrámech. Vpravo je amulet zdraví a dlouhověkosti, uprostřed úspěch ve studiu.

Samozřejmě jsou tyto různé nabídky opatřeny názvy v angličtině, jinak byste ani nevěděli, proč si máte zapálit svíčku v chrámu Kinkakudži. Za 50 jenů (zhruba 7,50 Kč) je v nabídce: zbavení se stresu, zlepšení rakoviny, úspěch v lásce, přijetí na střední školu, nalezení dobré práce i bezpečná jízda. No nekupte to!

To není vše. Kdyby vám to bylo málo, máme tu ještě gomagi – hůlky s přáním, které se pak rituálně spálí. Ty byly dražší, 200 jenů (v Tokiu však 300 jenů), přirážka patrně proto, že si můžete napsat své individuální přání. Pro ty, co by rádi věděli, co je čeká, je tu omikudži za lidovou cenu 100 jenů (asi 15 Kč). Na to se stojí v Kijomizu-dera fronty a v tokijském chrámu Sensó-dži pro tyto předpovědi štěstí nebo smůly vyčlenily několik vnějších stěn jednoho z pavilónů. Nejdříve třepete válcovou nádobou s úzkým otvorem a poté, co vypadne jedna hůlka, přečtete číslo, jež je na ní napsáno. Dle čísla dostanete příslušnou věštbu. Drobný háček je v tom, že věštba je v japonském znakovém písmu, tedy stejně nevíte, co znamená. Lepší je si to zjistit, protože špatná věštba se nebere domů, ale nechává se v chrámech kvůli očištění.

Chrám Sensó-dži v Tokiu láká na omikudži nepřehlédnutelným způsobem. Těmi kovovými hranolky s dírkou se někdy musí třást dost dlouho...

Kdybyste si chtěli odnést štěstí bezplatně, i to je kupodivu možné. V Sensó-dži se můžete pokusit navát na sebe dým z vykuřovadla – který vám má přinést štěstí – je ale třeba intenzivně máchat rukama, protože jinak vám kouř vyfouknou jiní. V Kijomizu-dera je pro změnu léčivá voda z vodopádu. Když se vám podaří vystát frontu, necháte padající vodou naplnit váš hrníček a pak si před zraky desítek dalších lidí omýváte buď ruce, nebo vodu pijete.

Nahánění kouře na sebe u vykuřovadla v chrámu Sensó-dži.

Posvátná a léčivá voda z vodopádu v Kijomizu-dera. Hrníčky na tyči jsou dezinfikovány UV sterizlizátorem, do něhož se tyče s hrnečkem po proceduře vloží.

A nakonec votivní destičky ema. Design dle vašeho výběru, návod v angličtině, co na ně napsat: bezpečí pro vlastní rodinu, bezpečné cestování, zdraví, úspěch v lásce, úspěch v podnikání, úspěšné zkoušky, splnění přání, uzdravení. I pro tyto destičky jsou v chrámech speciální stojany. Věřit tomu, či nevěřit? Je to magie, šarlatánství, prachsprostý byznys, nebo hluboké náboženství? Jisté je, že do japonského chrámu můžete přijít s jakýmkoliv přáním. Třeba i s tím, aby v amerických prezidentských volbách vyhrála Harrrisová, a ne Trump, jak se vyjímalo na jedné z destiček. A tím jsme dostali jedinečnou příležitost přesvědčit se o tom, zda přání fungují. Protože jestli se přání vyplní, tak by se za ně napříště mělo v chrámech platit zlatem.

Fota byla pořízena autorkou článku.