Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Foto

Pán Švadlenka. Trošku oneskorene, lebo som nestíhala, som napísala reakciu na váš článok https://tvrdonova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=730197

0 0
možnosti
JP

J36o93s33e40f 17P95o20t51r

3. 9. 2019 21:40

A ještě jednu poznámku si neodpustím.

Vy, pane doktore, jste jistě vzdělaný pán, plný nejrůznějších znalostí. Ale váš problém je, že vám chybí logické myšlení, tudíž nejste schopen vaše bohaté vědomosti správně zatřídit a poznat z nich souvislosti.

Jasně je to vidět na předmětném článku, kdy se snažíte dokázat, že bouřka, je to samé jako život, tak proč si myslet, že život je něco extra, když je to skoro tak jednoduché jako bouřka.

Ale abysme se pořád jen nehádali, pojďte se shodnout na tom, že ve Vesmíru neexistuje žádný zákon, ktrerý život vyvolává a podporuje,(jak je o existenci takovéhoto zákona přesvědčena obrovská množina ateisticko-komunisticky vychovaných prostých lidí), ale naopak, že, základní zákon Vesmíru, 2. termodynamický zákon, životu brání, popřípadě (ať máte radost) působí vůči němu neutrálně.;-O;-€Rvtfuj

0 0
možnosti

Proč bychom se měli shodnout na něčem, co není pravda? Ve svém článku jsem jasně ukázal, že i vývoj konvektivní bouře může být zdánlivě proti 2. termodynamickému zákonu. Ale jedná se pouze o nepochopení problematiky. Proto jsem psal o disipujících systémech. Život je také disipující systém a funguje zcela v souladu s 2. termodynamickým zákonem, neboť tím, že přechodně sníží svou neuspořádanost, zvyšuje neuspořádanost okolí. Že to nejste schopen pochopit, je váš problém. Zkuste více studovat.

0 0
možnosti
JP

J65o83s38e13f 24P90o18t85r

1. 9. 2019 22:39

Ještě si neodpustím jednu poznámku. Doleji pan doktor zase opět zavádí "boha mezer". Pan doktor by si měl doplnit vzdělání a uvědomit si, že věda pouze a jen svět popisuje, ale nevysvětluje. Za těch 350 let, co existuje, nevysvětlila ani jednu fundamentální otázku od vzniku vesmíru až ke vzniku lidského vědomí.

A tak, když si nevíme rady mluvíme o "bohu mezer" a hlavně o čem pan doktor mluví je "co kdyby" (co kdyby věda vysvětlila Velký třesk......)., Argumentovat "co kdyby" je infantilní, tak argumentují malé děti.

0 0
možnosti

Tak tak neargumentujte. Zatím píšete velmi neinformované nesmysly, které ukazují, že jste se od uvažování malého dítěte daleko nedostal.

0 0
možnosti
JP

J69o89s66e65f 93P18o11t97r

1. 9. 2019 20:34

Pane Švadlenka

jako vždy od vás, pěkná demogagie. Bouřka je jev, který je výlučně způsoben elektromagnetickou silou, napětí mezi různě nabitými oblastmi se téměř okamžitě vyrovnává výbojem, a jestli jste v poslední době četl články o tomto jevu ve Vesmíru, pak ty výboje pravděpodobně iniciuje záření z vesmíru.

Rostliny přijmou balíček energie- foton, nasměrují ho na molekulu vody a tu rozloží na kyslík a protony a elektrony. Z nich a z CO2 vytvoří komplexní sacharidy, které použijí samy, ale hlavně na jejich základě žijí ostatní stvoření. Ti cukry opět rozloží na protony a elektrony, vedou je složitými bílkovinnými cestami až k buněčnému motoru.

Rozdíl je tedy ten, že v bouřce dojde k okamžitému vyrovnání napětí, kdežto u života se jedná o nesmírně složitý jev, který probíhá na základě informace.

Ano, život je v přímém protikladu s 2. termodynamickým zákonem, ať to omíláte sebechytřeji, a netvrdí to jen fundamentální věřící, ale většina solidních vědců.

1 0
možnosti

Mícháte páté přes deváté. Píši o konvektivní bouři. To není elektrický, ale meteorologický jev.

A kdepak: život v žádném případě není v rozporu s 2. termodynamickým zákonem. Doporučuji dostudovat základy termodynamiky.

Pro pana Pinkase a paní Tvrdoňovou: zde

máte příklad náboženského fanatika, který říká, že je život v rozporu s 2. termodynamickým zákonem, čímž ale jenom ukazuje, že nerozumí fyzice. Přesto činí velmi kategorické závěry. I proto jsem napsal tento článek.

0 0
možnosti
MP

Takže bouřkový mrak se v atmosféře ochladil, vypršel a voda je tam, kde byla - na zemi. Normální zvratná reakce. Už při Millerově-Ureyově experimentu se musely žádané produkty ( aminokyseliny ) odebírat, aby je tytéž síly opět nerozložily. Pokud se kdy tvořily nějaké nukleotidy, odkud se vzal dostatek biogenního fosforu? Proč máme jenom 5 nukleotidů, pravotočivých, s přesnými chemickými vazbami vytvářejícími polymery, když za normálních podmínek by vznikla racemická směs, kde by vše reagovalo jakkoli a žádné řetězce netvořilo?

"Pro to není vůbec žádné přirovnání, protože když se podíváte na ‘nejjednodušší’ známou buňku, řekněme bakterii, tak je potvrzeno nejlepšími mikrobiology a biochemiky, že takové buňky jsou extrémně komplexní [složité], se systémy sebe-diagnózy a opravnými mechanismy, které ještě nejsou plně pochopeny. Lidé mohou strávit celý život jen studiem membrány buňky, celá oddělení [katedry] na univerzitách studují jen chemické ‘pumpy’, které udržují celistvost membrány. Nerozumím, jak může někdo říct, že existuje něco jako prvobuňka, prostě není žádné takové zvíře a nikdy být nemohlo." dr. Aw, biochemik singapurské nemocnice

2 0
možnosti
Foto

Ja tu vidím aj viac rozdielov.

1. Ku vzniku konvektívnej búrky treba zopár fyzikálnych procesov v krátkom čase. (nie som odborník, len si to myslím). Ale ku vzniku bunky treba množstvo rôznych chemických zlúčenín, ktoré vznikajú v rôznych prostrediach za rôznych podmienok a určite nevzniknú za pár minút.

2. Bunka je neredukovateľne zložitá, teda je funkčná iba keď je hotová (živá), ale takmer hotová (takmer živá bez schopnosti sebareplikácie) bunka nemá žiadnu evolučnú výhodu oproti hocakej inej zmesi zlúčenín. Predpokladám, že v prípade vzniku búrky sa to v každej fáze správa tak, ako je energeticky najvýhodnejšie. (nie som odborník, len si to myslím, lebo keby to tak nebolo, fyzici by hovorili o záhade a asi by som už o tom niečo počula)

0 0
možnosti

O tom jsme už diskutovali. Je potřeba si celý proces rozložit do více kroků. Nejdříve vzniknou stále složitější organické látky (chemická evoluce), potom se potupně vyvine buňka. Neredukovatelná složitost je mýtus. Proč si to myslím? Dříve uváděné příklady už byly vysvětleny, jak mohly postupně vzniknout. Mezitím se vyskytly další příklady, ale i ty jsou postupně vysvětlovány. V každém případě život je disipující systém, takže neporušuje 2. termodynamický zákon, jak hlásá třeba pan Potr. A neporušuje ho ani evoluce. Řídí se stejnými fyzikálními zákony jako bouřka.

0 0
možnosti
Foto

Pěkně jste to sepsal, ale co máte na mysli "uspořádaný systém a neuspořádaný systém"? Jak může něco nasávat, když sání nemůže nic "táhnout"? Proč existují nepřetržité bouřky na planetě Jupiter, když je tam zima jako v psinci? Z čeho tam berou bouřky tepelnou energii?

0 0
možnosti

1) a 2) Míru uspořádanosti určuje veličina zvaná entropie.

3) Může celkem snadno, protože vlivem konvekce vzniká podtlak (teplý vzduch stoupá vzhůru). Ten může být i celkem silný - viz tornádo. Vedle hlavního víru někdy vznikají ještě ničivější “savé víry” (terminus technicus).

4) Bouřky obecně berou energii zejména ze Slunce. U Jupitera bude mít velký vliv i jeho rychlá rotace. Bouřky na Jupiteru ovšem nejspíše nejsou přesnou obdobou těch pozemských, protože na Zemi v nich hraje značnou roli voda a změna jejího skupenství. Jupiter je tak odlišný od Země, že se to nedá úplně srovnávat.

0 0
možnosti
Foto

Zajímavý článek, pěkná analogie mezi vznikem bouřky a živého organismu. R^

Zřejmě jste nepochopil, že i bouřku vyvolal Bůh, aby potrestal bezbožné lidi. ;-)

3 0
možnosti

Samozřejmě. Jak kdo věří. Ale šlo mi spíš o to, že existence a fungování života není v rozporu s 2. termodynamickým zákonem. Pokud někdo říká, že je a že je to důkazem existence božské síly, prostě se mýlí. Důkazem této síly to není - aspoň na vědeckém základě. Pokud ale chce věřit, že Bůh skrze nějaké pošťouchnutí chaotického systému (“efekt motýlích křídel”) za nějakým účelem vyvolal bouřku, já mu to určitě neberu.

1 0
možnosti
  • Počet článků 30
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 841x
Buněčný biolog se zájmem o historii i veřejné dění. Vášnivý turista a člen ODS. ------- V tomto blogu bych rád popularizoval přírodní vědy, protože když občas vidím seznam článků v rubrice Věda, mám dojem, že by jí slušel jiný název, například "Dojmy, okultismus a mimozemšťané". Čest světlým výjimkám.

† únor 2021

Seznam rubrik