Znáte pojem ortorexie?

V dnešní době můžeme pozorovat celkem pozitivní trend, kdy se lidé zajímají o zdravou stravu, zdravé prostředí, pohyb apod. Je s tím ale spojeno jedno riziko… Říkáte si, co je tak nebezpečného na tolik propagované zdravé výživě?

Zatímco anorexie se vyznačuje odmítáním jakéhokoliv jídla a bulimie přejídáním s následnou touhou zbavit se požitého jídla, ortorexie je patologická posedlost zdravou výživou. Orthorexia nervosa, jak zní přesný odborný název pro tuto poruchu příjmu potravy, je odvozen z řeckého „orthos” – správné a „orexis”, což znamená chuť.

Poprvé pojem ortorexie vyslovil v roce 1997 americký lékař Steven Bratman. Ten založil komunitu zabývající se výhradně zdravou výživou a po čase začal na svých přívržencích pozorovat znaky posedlosti se všemi jejími negativní důsledky. Rozpustil komunitu dříve, než bylo pozdě a popsal ortorexii na základě vlastních zkušeností v knize Healthfood Junkies (Fanatici zdravé výživy).  

Původně pozitivní snaha jíst zdravě se může přeměnit v patologickou posedlost, která může ohrožovat i život. Neustále jsme médii varováni před nebezpečnými potravinami a stejně tak odborníci apelují na to, abychom pozorně četli všechny obaly a zvažovali, co si koupíme k večeři. Proto ortorexie často začíná nenápadně: biopotravinami, makrobiotikou, vegetariánstvím či veganstvím a lidé zpočátku nechápou chování ortorektiků jako špatné. Tato úprava stravy bohužel u některých jedinců nevede k psychickému klidu, ale naopak k chronické hrůze z toho, že by snědli „otrávenou“ potravinu. Ortorektici se dostávají do slepé uličky – čím dál víc zkoumají obsah potravin a informace, kde byly vypěstovány a jak s nimi bylo nakládáno. Jedí proto méně, třeba si i zeleninu pěstují sami, ale protože škodliviny obsahuje také vzduch, se kterým jsou jejich produkty v kontaktu, jsou neustále ve stresu a nezabývají se ničím jiným. Otázka co jíst a co ne, je pro ně doslova náhražkou náboženství! 

Tato posedlost zdravou výživou (která ale už není vůbec zdravá) jim narušuje kontakty i s okolím. Než by si zašli na „normální“ oběd s kamarády, raději zůstávají doma. Přesvědčují všechny, že mají jíst zdravě, a tak pomalu přicházejí o přátele. Jejich jídelní repertoár se neúprosně zužuje, takže hubnou, až do nebezpečné podvýživy. Podobně jako u anorexie může na konci této poruchy nastat metabolický rozvrat, selhání orgánů a smrt. 

Počet příznivců zdravé výživy ve světě stále roste a je řada těch, kteří to takto přehánějí. Dokonce vznikají různé diskuze a chaty, kde se tito lidé (jsou to většinou ženy a dívky) dělí o své zkušenosti, poznatky, o nové speciální recepty a obchody se zdravou výživou. Jsou schopni se bavit třeba půl hodiny o celeru.

Jeden příklad (cituji z jednoho nejmenovaného diskuzního fóra): "Proč má Bio mléko 3,5% tuku ???? Naši se už pomalu smiřují s tím , že jím jen zdravě a tak mi chtěli udělat radost a koupili mi Bio mléko ... Jak jsem zahlédla to MEGA číslo vyprala jsem je s tím!!!!!! Proč je to tak tučný ????"

Tak si říkám, to už je snad moc, ne?