Zajímaví nebo už trapní?

aneb Máte x-factor?

   V roce 2004 naši republiku zasáhl fenomén v podobě soutěže Česko hledá SuperStar, která vyplodila dodnes úspěšnou zpěvačku Anetu Langerovou. Od této doby na nás české televize, zejména Nova a Prima, chrlí jednu reality show za druhou. Ať už se jedná o další méně úspěšné řady Česko hledá SuperStar, Výměnu manželek, Jste to, co jíte, Bailando, Big Brother nebo VyVolené, vždy tyto show přitáhnou pozornost médií a hlavně diváky k televizním obrazovkám. Televize mezi sebou soupeří o nejvyšší sledovanost a nelze se jim divit.   Na TV Nova nedávno odstartovala další ze soutěží světového formátu – pořad X-factor, což je v podstatě obdoba SuperStar jen s trochu jinými pravidly. Mezi ty nevýraznější rozdíly patří neomezená věková hranice a možnost soutěžit ve skupině. Zajímavé na této soutěži také je to, že k postupu do dalšího kola musíte porotu oslnit nejen svým zpěvem, ale také čímsi jedinečným, zajímavým, co máte v sobě jen vy – x-factorem.  

Nevím, jak moc se v této tematice orientujete a nakolik tyto soutěže sledujete, ale podle humbuku, který každá nová reality show vyvolá, soudím, že jsou velmi oblíbené i kontroverzní zároveň. Nejvíce rozporuplné pocity nejspíš vyvolali VyVolení a Big Brother. Nebudu se zde rozepisovat o neskutečné trapnosti tohoto držení lidské zvěře v pozlacené klícce, ani se nebudu pohoršovat nad některými výkvěty našeho národa. Nad čím se chci ale pozastavit je právě nová pěvecká soutěž X-factor. Nova vsadila na velkou reklamu a propagaci. Již od podzimu jsme se mohli těšit na novou porci pěveckých talentů a antitalentů a tedy na novou pravidelnou zábavu, krmeni představou skutečné show, díky které na světovém hudebním nebi září nové nadějné hvězdy. Ovšem i tentokrát jsem se přesvědčila, že velká nafouklá bublina rychle splaskne. Vzhledem k tak velké propagaci jsem čekala opravdu asi něco velkolepějšího. Jestli jste viděli alespoň několik minut některého z prvních dílů, mohlo vás stejně jako mě překvapit, kolik nechutně sebevědomých antitalentů se opět přihlásilo. Žasnu, kolik lidí neschopných sebekritiky a soudnosti žije kolem nás a kladu si otázku, co je do takové soutěže vlastně žene. Touha po slávě a nekonečném rozdávání autogramů, slíbený jeden milion korun nebo opravdu láska k hudbě a zpěvu? Proč se pokouší uspět i důchodci? Jsou snad inspirováni úspěšným Karlem Gottem? Nebo si jen chtějí „přivydělat“ k mizernému důchodu jako děda z právě odvysílaného třetího dílu?  

Diváci loví senzace, pasou po skandálech a kuriozitách, chtějí se pobavit a televizní společnosti toho využívají. Nova se teď snaží zvýšit si sledovanost tím, že do svých sestřihů z castingů X-factoru vybírá ty nejšílenější exoty a nejodvážnější hudební nadšence, aby se divák doma před bednou měl čemu zasmát a nad čím pohoršovat a v neposlední řadě i držet palce a posílat esemesky svým favoritům. Jsou tito lidé a podobné soutěže zajímavé nebo už trapné? Jak dlouho se jimi ještě budeme bavit, než se jich přejíme?  

 Porota X-factoru, složená z Gabriely Osvaldové, Ondřeje Soukupa a Petra Jandy, mnohdy rozhoduje naprosto opačně, než bych rozhodla já. Nestačím se divit, v kom a v čem porotci vidí nadějný x-factor. OK, říkám si, oni jsou odborníci, asi ví, co dělají, oni nejlépe posoudí pěvecký potenciál soutěžících. Ale nejsem si jistá, zda za tak krátkou chvíli rozpoznají onen neustále omílaný factor x. Každý ho může vidět v něčem jiném a myslím si, že za ty dvě minuty před porotou se nedá odhalit, co v člověku opravdu je a co umí. Co se mi na porotcích naopak líbí, je vtipnost a nekompromisnost. Některé jejich hlášky a reakce při hodnocení soutěžících jsou kruté, ale diváky zaručeně pobaví. A o to nakonec jde, ne? Pobavit diváky a vydělat na tom peníze. To je celý televizní byznys.   

Každopádně jsem zvědavá na další průběh této soutěže a na vítěze, jehož jméno se dozvíme 1. června. Třeba se přes mé výtky a kritiku podaří najít tu správnou osobnost s jedinečným x-factorem…