Jak jsem navštívila paní Dr.

Doteď nějak nechápu, za co vlastně platíme těch 30 Kč, o kterých se od ledna stále nepřestalo diskutovat. Když už platím, chci tomu odpovídající péči!

Již delší dobu mám podivný kožní výrůstek na palci levé ruky, a protože všichni dobře víme, že s kožními neplechami není radno si zahrávat, vydala jsem se minulý týden ke kožní lékařce. Nevím, co jsem si od té návštěvy slibovala, snad asi jen to, že se konečně dozvím, co mi to vlastně na tom palci raší. Předem říkám, nedozvěděla jsem se to. 

Už při vstupu do naší vodňanské polikliniky mě přes nos praštila nevábná vůně připravovaného oběda. Dneska bude nejspíš rybí filé. Tuhle nadbytečnou informaci jsem jakž takž vstřebala (kdybych měla problémy se žaludkem, opravdu nevím, jak by to dopadlo – nicméně už bych si mohla zvykat, ve stejné budově jako je má praktická lékařka totiž sídlí zároveň zverimex) a směle jsem zaklepala na dveře ordinace kožní lékařky.  

Protože jsem zde byla poprvé, čekal mě menší výslech. Ovšem tak trochu netypický – přes dveře. Stála jsem venku na chodbě, sestřička občas vykoukla a na etapy se mě ptala na jméno, bydliště a potíže, které mě přivedly (zatím jen) před jejich ordinaci. Když byly otázky zodpovězeny a odněkud přispěchala i sama paní doktorka, mohla jsem dál.  

Na požádání jsem zaplatila 30 korun českých (stále mi nějak automaticky nedochází, že mám platit) a usadila jsem na židli. Paní doktorka si sundala své dioptrické brýle a prohmatala mi bouličku na palci. Následovalo dalších pár otázek – zda jsem na něco alergická, jak dlouho výrůstek na palci mám atd. Nakonec pokývala hlavou, vyťukala něcona své počítačové klávesnici a podala mi doporučení na chirurgii se slovy: „Zhoubné to není, tak si tam někdy zajděte. Zrovna dneska ale pan doktor neordinuje.“ Na prázdno jsem polkla, vzala papír a s „nashledanou“ vyklouzla ze dveří. Celé to „vyšetření“ netrvalo ani deset minut.  

Zatímco jsem pročítala stručné sdělení o mém zdravotním stavu (mimochodem, našla jsem tam několik chyb a překlepů), přemýšlela jsem, za jakým chirurgem se vydám. Toho vodňanského jsem vyloučila okamžitě. Řezníkovi, který je vyhlášený svými nepovedenými chirurgickými zákroky po celém městě, bych se do rukou nesvěřila. Nic naplat, udělám si výlet a zajedu za osvědčenými doktory do Českých Budějovic. Aspoň se uleju ze školy… 

*Neříkám, že toto je standardní postup lékařů, jen mě tato návštěva trochu vyvedla z míry. A věřte, že z vyprávění znám i mnohem šťavnatější příběhy o doktorech a třicetikorunách – jen u článku preferuji vlastní zkušenost.

                                                        Malý vtípek, obrázek, který jsem našla na internetu :-)

Právě dnes jsem narazila na článek „Lékaři nás okrádají, stěžují si pacienti“ na webu novinky.cz: ZDE