Vítr rozsévá semena nepokoje!

Světlo Syna Člověka přináší očistu. A spolu s ní možnost znovuzrození, spočívajícího v osvobození se od nesprávných cest. Západní, východní, severní a jižní vítr přinášejí očistné proudění ve třech rovinách. Ve vnějším světě, v myšlenkovém světě a v citovém světě.

Očistné proudy přinášejí mnohé, co pozemský zrak člověka nevidí, ale ono se to zachycuje, vyvolává to změnu a přináší to neklid, který navzdory prvotnímu úleku z nečekané změny konečně přinese na naši Zemi duchovní vzestup.

Neklid bude předcházet znovuzrození ducha, protože tento neklid je něčím, co má vyburcovat všechny lidi z duchovního spánku.

Nepokojem je vytahováno na povrch vše, co dosud spalo. Musí se to probudit a z části pak i navenek projevit, aby Světlo Syna Člověka mohlo k tomu probuzenému přivést soudící dotek. Ten přinese roztřídění dobrého a čistého, čili toho, co je určeno k zachování, od špatného a nečistého, které se již nemůže vzchopit ke znovuzrození ve Světle.

Neklid a pnutí vtrhnou dovnitř lidí a poženou je k projevení se v tom, či onom jednání.

Na křídlech větronošů, na křídlech správců západního, východního, severního a jižního větru spočívá dění, které je velkou pomocí pro celou Zemi. Semínka neklidu, jimi roznášená po celé planetě, mohou totiž každému z lidí, budou-li správně zužitkována, přinést velké požehnání. Požehnání proto, že tento neklid může každý sám v sobě změnit ke zrychlenému probuzení všeho ušlechtilého, co se skrývá v jeho nitru.

Tím, že přivede k probuzení on sám dobrovolně ušlechtilé a čisté chtění, tím umožní, aby v něm rozsvěcující se plamen ducha spálil všechno to, co je v něm skryto jako nedobré a stahující ho dolů.

Síla probuzeného ušlechtilého chtění a jednání spálí vše nečisté, co možná ještě přebývá uvnitř a co jako neuvědomělé čeká na silný náraz, vedoucí k probuzení.

V projevení zesíleného, ušlechtilého, citového jednání může být tedy každým člověkem dopředu a v předstihu spáleno to nízké, co se snad na cestách jeho duchovního vývoje usídlilo v jeho slabostech.

Neklid, který přichází, má být tedy vítán každým, kdo touží pokročit dále v zrání svého ducha. Každý z lidí může využít chvění narůstajícího nepokoje k probuzení, aby dobrovolně vykročil vstříc svému vnitřnímu znovuzrození.

Je naprosto nesmyslné snažit se utíkat někde do pomyslného závětří, skrývat se a vyčkávat v domnění, že se očistné proudy přeženou a opět zavládne klid k dalšímu pokračování starého způsobu života.

Větronoši mají příkaz rozsévat narůstající neklid a ten má trvat tak dlouho, dokud nebude vše obnaženo a odkryto tak, aby přes to všechno mohl projít třídící a soudící paprsek Syna Člověka.

Správkyně planety Země, vznešená Erda, s radostí vítá toto dění. Její moudrost přijímá vše, co přichází s vědomím, že také ona samotná poté, co se všechno vybouří a přežene, povstane panensky znovuzrozená k novému životu.

Její děti – rostliny a stromy, které jsou vytrhávány z míst svého dosavadního působení, se pak budou moci vrátit skrze nádherný vzhled zbrusu nových rostlin, které vzejdou na očištěné půdě.

Zesilující se neklid je všemi přírodními bytostmi vítán. Kéž by se co navíc lidí v poznání a pochopení doby, ve které se nacházíme, přidalo k těmto věrným služebníkům. Kéž by odvážně vykročili vstříc zesilujícímu se nepokoji s tím, že jeho záchvěvy využijí ke znovuzrození sebe samých v tom nejušlechtilejším bytí, jakého jsou schopni.

Mnohé těžké by pak mohlo být usnadněno a naplněno požehnáním z radostného vzestupu k výšinám duchovně vědomého života na Zemi.