Pozor na řeči o nepodporování žádného menšího zla. Jsou od ďábla!

Temno nakladlo mnoho pastí, do kterých se chytají i lidé, usilující o duchovní vzestup. Důsledkem toho je, že svými postoji a názory slouží ne dobru, jak se domnívají, ale zlu.

Jednou z takových pastí je i jejich zdánlivě ušlechtilé tvrzení, že nejsou v žádném případě ochotni podporovat žádné menší zlo. Neboť zlo zůstává vždy zlem. Ať již je velké, nebo malé. Oni jsou ochotni podpořit jen dobro.

Na první pohled to zní opravdu ušlechtile. A přece je to past! A přece je to od špatného! Tuto past je proto třeba demaskovat, aby si temno nedělalo z duchovních lidí své služebníky. Aby je zákeřně nesvádělo ke špatnému tak, že to na první pohled vypadá jako dobro a jako něco ušlechtilého, avšak při hlubším pohledu se ukáže, že je to od špatného, a že se za tím skrývá zlo.

Co je tedy špatného na postoji, že nebudeme podporovat žádné menší zlo? Že jakékoli zlo je vždy jen zlem a proto budeme podporovat jen skutečné a pravé dobro?

Položme si otázku, kde můžeme v současnosti najít na zemi čisté a pravé dobro? Který člověk již dosáhl tohoto ideálu? Kde jsou lidé, kteří se k němu dopracovali a jsou již v tomto směru naprosto dokonalí?

Pravda je taková, že zatím ještě nikde na zemi pravé dobro neexistuje. Taková je skutečná realita. Čisté, pravé dobro je velký, světlý, vznešený ideál, ke kterému máme směřovat, a kterého se máme snažit dosáhnout. Ale na zemi ještě zatím není! Na zemi jsou zatím jen lidé, kteří se o něj vážně snaží! A žel, i těchto lidí je málo.

Jak máme tedy směřovat k ideálu dobra a jak se ho máme snažit dosáhnout?

Jedině tak, že se budeme snažit být každý den lepší. Že se budeme snažit každý den, v té realitě, jaká tady na zemi momentálně je, rozhodovat a udělat v každé situaci to nejlepší, co se jen dá a co je v dané chvíli možné.

Budeme-li takto jednat a toto bude náš základní životní postoj, budeme každý den systematicky a postupně kráčet ke vznešenému ideálu čistého dobra. Neboť tohoto ideálu nelze dosáhnout jediným skokem! Nelze jej dosáhnout z jednoho dne na druhý! K ideálu čistého dobra lze dospět jen postupným, trpělivým vývojem. Nijak jinak!

My samozřejmě můžeme od určitého momentu dospět k rozhodnutí o nastoupení cesty dobrého chtění a toto naše zásadní životní rozhodnutí může být opravdu rozhodnutím okamžiku. Ale tím ideál dobra okamžitě nedosáhneme! K jeho dosažení musíme dlouhodobě a vážně kráčet cestou dobrého chtění! Každý duchovní člověk přece dobře ví, že k tomu nestačí ani jeden jediný pozemský život, nýbrž je k tomu zapotřebí celá série pozemských zrození.

Abychom pochopili destrukci a zlo, skryté ve slovech o nepodporování žádného menšího zla, ukažme si to na známém příkladu láhve, do poloviny naplněné vodou. Pozitivní a optimistický postoj je tvrzení, že láhev je ještě do poloviny plná. Negativní a pesimistický postoj je tvrzení, že láhev je již do poloviny prázdná. Na jednu a tutéž realitu se tedy lze dívat dvěma způsoby. Pozitivním a negativním. Je tedy možné mít dva pohledy na život. Pozitivní, vidící všude především to pozitivní a negativní, vidící všude hlavně to negativní.

Tento jednoduchý příklad, přenesený do naší problematiky znamená, že se můžeme na realitu kolem sebe dívat pozitivně a optimistickým způsobem tak, že se budeme snažit dělat každý den věci lépe a lépe. Nejlépe, jak je to v danou chvíli možné, čím se budeme postupně, krok za krokem posouvat stále blíže k dosažení ideálu dobra.

Nebo se naopak budeme dívat na realitu negativně a pesimisticky, jako na nedokonalost, plnou menšího nebo většího zla, kterou odsuzujeme, nepodporujeme a nechceme s ní mít nic společného. Ale protože se na zemi ještě zatím ideál dobra nenachází, nemůžeme podpořit prakticky nic. Takovýmto postojem můžeme podpořit jedině vlastní domněnku o své duchovní výšce, ve jménu které si nechceme špinit ruce s podporováním žádného menšího zla.

Co je správnější? Dívat se na svět pozitivně a snažit se každý den dělat to nejlepší, co se jen dá a jak se jen dá, a tím se posouvat od ideálu dobra, nebo nedělat nic a nic nepodporovat s odůvodněním, že přece nebudeme podporovat žádné menší zlo.

Co je podle vás správné? Pozitivní a budující přístup k životu, ať je realita jakákoli, nebo negativní a odsuzující přístup k životu a k realitě.

Současnost můžeme tedy vnímat buď negativně, jako realitu menšího nebo většího zla, od kterého se distancujeme, nebo ji můžeme vnímat pozitivně, jako prostor, možnost a šanci dělat každý den to nejlepší, co je z naší strany možné, a takovýmto způsobem posouvat sebe sama i naše okolí k dosažení ideálu čistého dobra.

Zastávání názoru o nepodporování menšího zla je postaveno na ďábelském principu Lucifera, který staví realitu do polohy buď, anebo! Buď zlo, nebo dobro! Ale to je lež, protože mezi těmito dvěma póly existuje vývoj. Vývoj od horšího směrem k lepšímu! Vývoj od temnoty, směrem ke Světlu! Vývoj od zla směrem k dobru! Vývoj od nevědomosti k plnému duchovnímu uvědomění. Je to odmítnutí budujícího principu stavění na takovém základě, jaký momentálně existuje a posouvání věcí stále výš a výš, k většímu zdokonalení.

Zastávání názoru o nepodporování menšího zla je ďábelský princip Lucifera, který vše slabé a nedostatečně vyvinuté odsuzuje. Nechce to trpělivě podporovat na cestě postupného zlepšování, ale nereálně vyžaduje zralost okamžitě, z jednoho dne na druhý.

Jednou sice přijde opravdu chvíle, kdy dojde ke zlomovému bodu, od kterého budou moci ve stvoření existovat již jen lidé čistého dobra, jakož také všichni ti, kteří se ho intenzivně snaží dosáhnout. Ale do tohoto momentu a do tohoto bodu je zde na zemi i ve stvoření stále vývoj! Vývoj směrem k naplnění ideálu dobra, prostřednictvím pozitivního přístupu k životu, projevujícího se vážnou snahou dělat každý den věci lépe a nejlépe, jak jen to jde.

Samotná slovní formulace tvrzení o nepodporování žádného menšího zla je temnotou inspirovaný přístup k realitě, protože jde o její nesprávné vnímání skrze zlo. Skrze menší, nebo větší zlo! Ne skrze dobro, jak by to mělo být! Ne skrze šanci dělat věci stále lépe, a tím směřovat k ideálu dobra.

V tomto se skrývá temná podstata tvrzení o nepodporování žádného menšího zla. Hovoří se v něm prioritně o zlém, protože ono samo pochází od špatného. To, co pochází z dobra, mluví přece vždy prioritně o dobru. O možnosti dělat dobro každý den a za každé situace. O možnosti být v tom každý den stále lepší a lepší.

Vyjadřování postoje o nepodporování žádného menšího zla, ba dokonce i jeho samotná formulace je tedy od špatného. Vede k duchovní pýše a k odmítání pomoci a konstruktivní spolupráce s jinými, což dotyčný člověk zdůvodňuje jako sebe sama nehodné. Jako něco, s čím si nechce špinit ruce.

Vyjadřování postoje o nepodporování menšího zla je postoj negativistický, vidící všude kolem sebe prioritně jen to špatné. Tato záludná past temna musí být pochopena, přehlédnuta a nahrazena pozitivním přístupem k životu, vidícím prioritně hlavně to dobré. To dobré, spočívající v daru, v šanci a v možnosti dělat každý den to nejlepší, nejčestnější, nejspravedlivější, nejlaskavější, nejohleduplnější a nejmoudřejší, čeho jsme momentálně schopni.