Obžaloba lidstva za jeho zvrácené tvoření a vládnutí

My lidé jsme dostali do daru obrovské schopnosti. Jak je však využíváme na zemi, která nám byla darována jako místo našeho duchovního učení v používání svobodné vůle?

Všude tam, kde by námi mohla být uplatňována čistá síla našich duchovních schopností k tvorbě krásných děl, všude tam, kde by mohla vládnout trvalá harmonie, se dnes nacházejí pouze zoufalé karikatury, naprosto vzdálené všemu moudrému tvoření. Ve své pýše bychom se chtěli stát rovní Stvořiteli a naprosto vše ovládat, avšak výsledky naší svobodné vůle, projevující se v našem tvoření na zemi jsou nechvalné.

Hrubá hmota země byla svěřena lidskému pokolení, aby na ní hospodařilo a tvořilo to, co je správné a dobré, a tím se stalo podobné tvoření Stvořitele. Dnes však naopak vidíme, jak je země ničena bezohledností a duchovní lhostejností, bez jakéhokoli zájmu o to, zda jednáme v souladu s Vůlí Nejvyššího.

Lidé se domnívají, že mohou ovládat hmotu jen prostřednictvím svého rozumu a práce svých rukou. Netuší však, že ve skutečnosti zasahují také do jemnějších úrovní hmotnosti, a to prostřednictvím svého myšlení a cítění.

Nejen tedy v materiálním světě, ale také ve světě myšlenek a nejvnitřnějšího chtění, projevujícího se v jemnějších úrovních hmoty, všude tam nacházíme žalostné výsledky lidského působení. Je to více než zřetelná výpověď o tom, jak je člověk nezodpovědný vládce a správce ve všech, jemu do rukou svěřených částech světů.

Podíváme-li se například do myšlenkové úrovně, uvidíme různé formy a bytosti, vytvořené lidmi skrze sílu, poskytnutou jim Stvořitelem. Uvidíme tvoření a formování zvráceností, nízkostí a ošklivosti, která je důkazem toho, jak je člověk vzdálen od uvědomění si svých schopností a odpovědnosti, vyplývající z těchto schopností.

Výsledkem je pošpinění a zničení všech částí stvoření, které byly dány lidskému duchu na začátku vývoje jako panensky čisté a Světlem prozářené úrovně hmotností, připravené k přijímání směn lidského dobromyslného chtění. To, co však vzniklo, není hodné označit jako dílo lidského duchovního tvora, protože tomu chybí byť jen kousek čistoty, důstojnosti a skutečného vědomí odpovědnosti za to, že se jako lidé podílíme na vytváření harmonie celku.

Jen tu a tam najdeme něco čistšího a dobropřejnějšího, co alespoň trochu oblažuje. Většinou však tento svět, vytvářený naším chtěním, vypovídá o neschopnosti sebe ovládnutí svých přání a choutek. Je to naprosto vzdálené od pravé moudrosti lidského duchovního nitra, která se vždy projevuje pouze skrze čisté formy všech druhů ctností.

Jak by to ale vše ve skutečnosti mělo vypadat? Jakým způsobem by měl člověk správně využívat všech svých schopností?

Odpověď je velmi jednoduchá. Musíme se naučit správně, tedy ušlechtile využívat dar své svobodné vůle. Jedině takovýmto způsobem se můžeme povznést na takový stupeň duchovní zralosti, na kterém se můžeme stát pravými tvůrci a vládci.

Lidé mohou v jistém smyslu vládnout, takříkajíc všem stupňům pozdějšího stvoření. Všechny tyto stupně hrubé a jemnější hmotnosti představují prostor, ve kterém máme možnost realizovat své chtění a přivést jej k životu. Díky našim schopnostem, darovaným nám jako duchovním obyvatelům stvoření, můžeme vtlačovat svou vůli do úrovní jemnohmotného a myšlenkového světa. Tyto úrovně jsme schopni formovat a jsme je schopni ovlivňovat svým nejniternějším chtěním a svými pohnutkami. Svými city a myšlenkami.

To je to nejzásadnější, co není lidmi dneška vůbec doceněno a mnozí o tom ani nevědí. Nevědí a netuší, jak svými nejskrytějšími city a myšlenkami ovlivňují jemnější dění v okolí naší planety, a to pak zásadně ovlivňuje hmotné a fyzické dění na zemi. Z vědomí tohoto daru tvořit v jemnějších světech bychom se měli těšit a měli bychom konečně začít používat svou svobodnou vůli jen k tvorbě věcí dobrých, čistých a světlých.

Vznešená síla Světla, která námi proudí za účelem takového láskyplného a moudrého tvoření, nás pak bude povznášet vždy více a více, až k blaženému stavu oddanosti a věrné služby Světlu a Lásce Stvořitele. Neboť skutečné vládnutí a nejvyšší štěstí spočívá v pochopení pojmu „sloužit Světlu“. Jedině takovýmto způsobem budeme moci vládnout velkým schopnostem a silám, které budou smět námi proudit skrze naše nabytí schopnosti zařadit se do velké harmonie stvoření.

Toto je něco, co má být jednou lidmi vědomě využito k podpoře vývoje celých velkých částí stvoření. Toto v sobě skrývá lidské duchovní pokolení, které se má v tomto smyslu naučit jednat správně a čistě, s plně vědomou zodpovědností. Toto je každému z nás dosažitelné, budeme-li se snažit zachovávat krb svých myšlenek čistý, protože jen to představuje způsob, jakým můžeme založit mír a být šťastní. Na této zemi i po odchodu z ní.