O pravém poznání, v porovnání se kterým je to současné ubohé

Lidé dneška jsou pyšní na své vědecké a rozumové poznání. Na svůj technický rozvoj a na blahobyt, který jim přináší. Neuvědomují si však, že jejich víra v rozum a ve vědecké poznání nikdy nedosáhne výše, než na horní hranici nejhrubší hmoty. To má za následek, že jsou odříznuti od spojení s vyššími úrovněmi, které by jim mohly poskytnout mnohonásobně více, než všechno současné vědecké poznání světa dohromady. Lidé nemají ani tušení o bytostném a duchovním světě nad nimi. A zároveň jim chybí jakékoli vyšší poznání Zdroje, ze kterého vše pochází.

Náš rozum nachází své vynikající uplatnění jen ve hmotě a na něco vyšší nemá a nikdy mít nebude. Byl to právě padlý archanděl Lucifer, který v lidech záměrně posiloval rozum až natolik, že ho povýšili nad svého ducha. Naše silné zaměření se pouze na rozum pod vlivem Lucifera odřízlo našeho ducha od všech vyšších spojení, které nutně potřebuje ke svému pravému vývoji.

Lidé se zaměřili jen na rozum a celý svůj vnitřní potenciál vkládají pouze do něho a do jeho omezeného hmotného zkoumání. To je ale žalostně málo oproti možnostem pravého poznání, umožňujícího člověku spojovat se s bytostnými a duchovními úrovněmi stvoření. V potu tváře a ve stínu vlastního rozumu usilujeme o něco, co je ve stvoření méněcenné, protože to zůstává uzavřeno pouze v hmotnosti a nemůže se to povznést výše.

Jakým způsobem se však může lidstvo i každý jednotlivý člověk sám za sebe povznést k pravému a opravdu hodnotnému poznání všech souvislostí ve stvoření?

Nejdůležitější roli v tom hraje duchovní cena nitra člověka. Každý jednotlivý stupeň pravého poznání je totiž podmíněn naší duchovní zralostí. Znamená to, že je-li člověkem dosaženo určitého stupně duchovní zralosti, odhaluje se mu na základě toho více pravého poznání o stvoření a více dosud nepoznaných souvislostí. A když je dosaženo jednoho stupně, objevuje se na obzoru další, poskytující ještě vyšší rozhled. Tento další stupeň však musel člověku zůstat skrytý, dokud nedosáhl vyšší čistoty, dobrotivosti a zjasnění vlastní osobnosti.

Tak to jde stále výše v souvislosti s tím, jak se člověk mravně rozvíjí ve svém vlastním nitru a jak se snaží o čisté duchovní bytí. Pro lidstvo jsou nachystány stále vyšší, až neuvěřitelné stupně pravého poznání, avšak skutečnost, že jich lidé nedosahují, je spojena s jejich vlastní zkostnatelostí, se kterou se drží uctívání svého rozumu a z něho vyplývajícího, žalostně nízkého poznání o Stvořiteli a o stvoření.

Ale znovu a znovu je třeba zdůrazňovat, že nejdůležitější v tomto směru je naše vnitřní zušlechtění, které jediné umožňuje vnitřní otevřenost vůči existenci bytostného a duchovního působení. Proto musí všechna technika stát až na druhém místě za snahou o vnitřní ušlechtilost a citový přístup k životu.

V čem spočívá skutečné poznání, které je nesmírně potřebné pro naši duchovní pouť stvořením až do naší domoviny – do říše Ducha?

Spočívá ve znalosti, ve spojení a v komunikaci s vyššími světy. No a nejbližším vyšším světem nad námi je svět přírodních bytostí, nebo jinak vyjádřeno, bytostných služebníků Stvořitele. Řídícím centrem bytostného světa je Valhalla. Její služebníci formovali podle Vůle Stvořitele vesmír i přírodní život na zemi. A stále se o něj starají a udržují ho.

Mnozí lidé si vytvořili nesprávné představy o stvoření domnívajíce se, že Stvořitel sám vytvářel hvězdy, hory a vodstvo. Že On sám přivedl k životu rostliny, zvířata i člověka. Ze Světla je nám však dáváno Poznání, které nám umožňuje správně nahlížet na Stvořitele a jeho stvořitelské dílo. Prostřednictvím něho můžeme získat nejen odpovědi na nejzásadnější otázky vlastního bytí, ale také schopnost vědomě spolupracovat s přírodními bytostmi, které formovaly vesmír, přírodu i naše tělesné schránky.

Lidé mohou skrze spojení s bytostnými a spolupráci s nimi získat trvalé zdraví a delší život. Mohou rozumět zvířatům, rostlinám i poselstvím hvězd. Všechno toto je však podmíněno mírou naší citové živosti, čistoty a pokory. Je to podmíněno mírou naší důvěry v Páně a naší dětskou otevřeností. Jedině toto nám dokáže zprostředkovat vyšší poznání. Vyšší poznání, od kterého v současnosti lidi odděluje jejich bezduché, cituprázdné a materiálně povrchní chtění.

V dnešní převratné době očisty a Soudu se bytostní služebníci Valhally sklánějí k zemi, aby předali své poznání každému, kdo touží po spojení s nimi. Pokud se ale lidé v poznávání bytostných služebníků Nejvyššího neposunou dál, budou kráčet cestou, vedoucí k zániku, protože jejich snaha pouze o zlepšování materiálního života na zemi, bez ohledu na znalost hlubších souvislostí bytí a pravého smyslu vlastního života nemůže skončit jinak.

Láskyplná trpělivost Páně s duchovně bloudícím lidstvem dospěla do svého konce. Přichází zlomové dění, ve kterém musí být všechno staré odloženo a nahrazeno novým duchovním poznáním. Všechno se musí stát nové a znovuzrozené. Všechny kalné nánosy nadvlády rozumu budou odplaveny přívalem Světla, aby mohli lidé konečně najít blaženost a mír. Proto se duchovně probuďme, mravně obroďme a hledejme pravé poznání, abychom při zániku starého nemuseli být strženi také my samotní.

A úplně na závěr si buďme dobře vědomi toho, že jedině tam, kde se člověk trvale snaží o čistotu a dobro, jedině tam, kde pracuje a tvoří v poznání vyššího smyslu lidského bytí, jedině tam, kde svou prací slaví Stvořitele, jedině tam lze mluvit o jeho užitečném působení ve hmotnosti.