Jaký má být ten, kdo chce duchovně pomáhat bližním?

Svět nelze opravit zvenčí, ale lze jej uzdravit zevnitř. A to skrze záchvěvy vyššího duchovního vnímání života, které se mohou šířit z jednoho člověka na druhého.

Touha po dobrém a čistém životě nemá být v bližních probouzena tlakem a násilím, protože něco takového je vzdáleno od způsobu života v ráji, ale má to pramenit z čistého života těch, kteří poznali blahodárnost blízkosti Světla na sobě samých.

Mnoho dobromyslných lidí touží opravit současný rozklížený svět. Používají však k tomu nesprávné nástroje, které jim nakonec nikdy nedovolí dosáhnout většího pokroku. Domnívají se totiž, že lidem je třeba jednoduše vnutit poznání, přinesené ze Světla na naši Zemi, aby se mu buď podřídili, nebo aby byli vzápětí zasaženi všichni ti, kteří to odmítají.

Ale to je jen velmi zúžené chápání cesty vzestupu pro pozemské lidstvo. Vede to často k bojovnému vědomí, které chce všechno prosadit silou svého přesvědčení o správnosti takové cesty.

Všechno má být však postaveno na něčem jiném. A to na poznání a naplňování pravého smyslu lidského bytí v tomto hmotném stvoření, kterým je snaha o návrat do říše Ducha, co neoddělitelně souvisí s pojmem Grál.

A nemá to být snaha pouze o vlastní návrat do říše Ducha, ale také snaha být v tomto směru nápomocný svým bližním. Ať už svým příkladem, slovy povzbuzení a naděje, nebo svým duchovním poznáním. Osobnost člověka má v tomto směru svítit a působit magneticky.

Splňuje-li to, pak o vše ostatní bude samočinně postaráno bytostnými služebníky, kteří již dlouhou dobu čekají na takové splňování lidí. Vše je připraveno na nový začátek. Jen lidé zaostávají, protože jim chybí směřování dopředu, vedené jejich vnitřní čistou vůlí po vyšším duchovním cíli na Zemi.

Proto je nesmírně nutné podporovat vnitřní nadšení všech, v nichž se ještě nachází vůle ke vzestupu. A to se nedá bez dostatečné láskyplnosti, bez vědomé trpělivosti a bez toho, co je nejdůležitější – bez vlastního vnitřního spojení se Světlem. Neboť jen ti, kteří jsou schopni vlastního spojení se Světlem, mohou vést druhé vědomě a dlouhodobě vzhůru.

V současném Soudu, navzdory všemu, co se kolem nás děje, potřebují duchovně probuzení lidé vyzařovat čistým, jasným a trvalým svitem svého světlého vyzařování, bez vychýlení a kolísání. To pak přinese magnetické přitahování vítězství, které je v současné blízkosti Světla Syna Člověka při naší Zemi jediným vítězným vyzařováním, stojícím nad vším ostatním magnetismem lidských přání. Nemůže tomu být jinak, protože příliv Světla přináší v současnosti takovému čistému a jasnému vyzařování mocné posílení, jaké zde na Zemi ještě nikdy nebylo.

V tomto se skrývá odpověď pro všechny, kdo se ptají, kde se dnes nachází Světlo a kde mohou najít pramen povzbuzení, přitékající z nejvyšších výšin. Je to tam, kde je činorodý a současně i k vysokému světlému cíli směřující pohyb. Ke světlému cíli ne z pohledu lidí, ale z pohledu Vůle Stvořitele. V tom je velký rozdíl, kterému se budeme muset správně naučit, abychom to mohli stále zřetelněji a s větší jistotou poznávat v každém okamžiku.

Není to tedy případ hlasitého, nebo naléhavého volání bez zralosti ducha, který je neukotven ve spojení se Světlem, protože o to dostatečně neusiloval. Hlasití a naléhaví lidé nedávají svému duchu prostor dozrát, a proto zůstávají ve svém volání opuštěni, protože u svých bližních vyvolávají rozpor v tom, když se jejich způsoby postaví vedle pravé vznešenosti, očekávané od Světla a jeho služebníků.

Lidí, kteří mají být spojeni se Světlem a mají duchovně pomáhat bližním, je dnes na Zemi mnoho. Jsou k tomu vnitřně uzpůsobeni, mnozí to vnímají a žene je to vědomě, ale také někdy i nevědomě dopředu.

To je správné, protože tím je postaven základní stupeň jejich současného smysluplného života. Oni přece pro nic jiného nepřišli, než aby se stali zprostředkovateli Světla pro naši Zemi i pro druhé lidi na ní přebývající.

Skrze sebe a své uzpůsobení, skrze zjasnění a vybroušení svých ctností se mohou stát těmi, kteří nakonec ve velké míře poskytnou našemu světu jeden z druhů záření, potřebný pro radostný život.

Vedle záření, které má působit magneticky přitažlivě pro probouzející se lidi, jde také o posílení přírodních bytostí, které úměrně zesilujícímu se světlému záření lidí, budou moci k Zemi přivádět projevy Vůle Stvořitele k výstavbě na ozdravené pozemské půdě.

Vedle otřesů a hroucení všeho starého může tak vyrůstat nové, co obstojí za všech okolností pod tlakem Světla. Nakonec bude to staré definitivně odsunuto a to nové vzejde a rozkvete do plné krásy, jaké na Zemi dosud nebylo.

Skrze duchovní práci čistých a zjasněných lidí přijde přeměna všeho dosavadního na nové, které přinese toužebně hledané spojení pozemských lidí s Vůlí Stvořitele, protože jedině v ní může povstat trvalý mír a harmonie pro všechny tvory. Má se tak stát skrze působení Syna Člověka - Imanuele - Parsifala, nacházejícího se na vrcholu stvoření v hradě Grálu.

Třeba se začít vnitřně otevírat tomuto poznání, protože je to základní stupeň nové doby na Zemi. Že tomu lidé nepřipisují důležitost je naprosto bezpředmětné, protože ono to přijde a dosud nevídaným způsobem, skrze práci přírodních bytostí, se to ohlásí do života všech lidí, aby se to stalo středobodem jejich myšlenek i veškerého lidského nazírání na svět.

To však už bude znamením nejvyššího času a nebude už zůstávat ani vteřina na další kolísání a váhání v této věci, protože tím bude ohlášen příchod jedině Stvořitelem určeného pokračování vývoje života na naší Zemi.