Ryzí Čech Smetana a světově respektovaný Angličan Shakespeare – není to protimluv?

Co mohou mít ti dva vůbec společného? Každý jiná národnost, jiná doba, odlišné umělecké zaměření. A přesto se najde společný jmenovatel. Přinejmenším jeviště.

Určitě obdiv českého muzikanta ke hrám, které víc jak 400 let tvoří vrchol světového dramatu. A samozřejmě k autorovi her, Williamu Shakespearovi, u kterého to kdysi všechno začalo. A to je možná pro dost lidí překvapivé zjištění. Bedřich Smetana je vnímán především jako „náš“. Tvůrce polek, ryze českých oper a tanečků ve stylu české besedy. Světový rozměr lze v jeho tvorbě nalézt také, ale už se o něm méně mluví a o vazbě na Shakespearovo dílo už vůbec ne.

Zkusila jsem se poohlédnout, kolik toho pro něj náš Bedřich Smetana zkomponoval. Pozorný posluchač ocení nejen skladatelovu volbu témat, ale světovost jeho talentu a v některých případech dokonce nadčasovost díla.

Richard III. A-moll, (1857-1858) op. č. 11 – hrají BBC Philharmonic pod taktovkou Gianandrea Noseda. Velmi plasticky hudebník vyjadřuje výkyvy v chování Richarda III. vladaře, člověka, mrzáka na těle i na duši (zde Smetana nezapomněl ani na soucit), a intrikána s pokrouceným charakterem. Neodvažuji se napsat vraha, i když v době Bedřicha Smetany tak musel být jistě nahlížen. Dodnes znalci vedou vášnivé debaty o tom, zda Richard III. byl opravdu taková zrůda, jak je vylíčen v dramatu. V jeho prospěch mluví skutečnost, že o něm psali historii vítězové – tedy jeho nepřátelé.  Myslím, že to už tehdy Smetana vnímal velmi citlivě. Rozporuplnost je ve skladbě vidět na každém kroku. Od druhé části po určitém zklidnění, které mapuje i to dobré, co v každém člověku je, až k finále, které spěje k tragickému konci, kde se oba autoři sjednotí.

Pochod ke slavnosti Shakespearově E-dur, (1864) op. č. 20 – v podání Symfonického orchestru Českého rozhlasu, pod taktovkou Vladimíra Válka. Toto je už jednoznačně optimistická, svižná a pozitivní skladba na oslavu velkého spisovatele a jeho díla. Hlavně závěr pochodu je pro Smetanu typický a končí břeskně.

Mackbeth – skica ke scéně Mackbeth a čarodějnice ze Shakespeara G-moll (1859) – na klavír hraje profesor František Maxián a to dokonale. Člověk by autora na první poslech možná netypoval správně. Naprosto se vyrovná velikánům typu Brahmse či Brucknera. Myslím, že zde Bedřich Smetana o dost předběhl svou dobu. Je to mistrovská ukázka komponisty i interpreta.

Následující dvě díla nejsou spojená s Williamem Shakespearem přímo, ale spíš prostřednictvím moří. Oceánů bez břehů, které mistrně dokreslují Shakespearova dramata, a které Smetana tak důvěrně znal, když ve švédském Göteborgu tesknil po domově.

Na břehu mořském – Vzpomínka Gis- moll, (Vid strandem. Minne af Sverge) koncertní etuda, (1861) op. č. 17 – sólo na klavír profesor Claudius Tanski. Brilantně zahráno. Zde skoro není vidět, jak obtížné je skladbu přednést tak, aby vyzněla lehce a snadně.  Opět potvrzuje velikost Smetanova talentu.

Píseň na moři – pro mužský sbor (1876-1877) – v podání Českého filharmonického sboru Praha. Pokud skutečně jde o nahrávku z r. 2014, pak by mělo toto špičkové světové těleso, které zakládal v r. 1935 Jan Kühn, řídit Lukáš Vasilek. Autorem textu byl Smetanův přítel, básník, Vítězslav Hálek. Skladba působí trochu archaicky, ale sbor by na moři nepochybně přiměl nepřítele prchnout už jen přednesem písně. Kdo někdy ve sboru zpíval, ocení vyváženost, kultivovanost a kvalitu hlasů.

Závěrem bych ráda připomenula, že stokrát opakované tvrzení, nemusí být ještě celá pravda. Ač každý velikán byl symbolem země, ze které pocházel,  William Shakespeare byl nepochybně největší světový dramatik všech dob, a Bedřich Smetana, inspirován jeho dílem, byl se stejnou jistotou světový hudebník a skladatel, který se jeho dílu, tím svým, zcela vyrovnal. V ukázkách to zní bez jakýchkoliv pochybností.

Poznámka:

Skladby byly řazeny v časové posloupnosti tak, jak je Bedřich Smetana zkomponoval, podle tohoto zdroje.

Obrázky v článku lze rozkliknout. Informace získány z veřejných zdrojů na internetu (viz URL adresy v odkazech).