"Z celé široké rodiny jsem přežila jen já"

řekla Dagmar Lieblová na dotaz jedné dívky při besedě v Základní škole v Jimramově. I po letech bylo z chvějícího se hlasu znát, že čas rány v srdci nezacelil. Včera paní Lieblovou vyznamenal Václav Klaus.

Dagmar Lieblová žila před válkou život spokojeného kutnohorského dítěte. Pak přišli nacísté a vše bylo jinak. Přes terezínské ghetto doputovala do vyhlazovacího tábora v Osvětimi Birkenau, kde pobývala v části BIIb, která se nazývala terezínský rodinný tábor. Od září 1943 do května 1944 tam bylo deportováno téměř osmnáct tisíc Židů z Terezína. Konce války se z nich dožila tisícovka. " Likvidace" terezínského rodinného tábora, kdy byly tisíce lidí, včetně dětí nahnány do plynových komor, představuje největší hromadnou vraždu československých občanů v době druhé světové války.

Dagmar Lieblové pomohlo přežít "štěstí" a náhoda. V Německu chyběly pracovní síly a tak se nacisté rozhodli před zmiňovanou likvidací provést selekci mezi ženami ve věku 16 - 45 let, které by mohly v Německu pracovat. Vyvolána byla i paní Lieblová přesto, že jí bylo teprve patnáct. Upozornila na to velicího esesáka, ten však měl v dokumentech uveden jako její rok narození 1925 a trval si na svém. Dagmar Lieblová touto selekcí prošla a byla převezena do Hamburgu na práci a tak unikla jisté smrti v plynové komoře.

Konec války ji zastihl v koncentračním táboře Bergen Belsen. V táboře byla hotová apokalypsa. Britští vojáci, otrlí z válečných operací zvraceli za svými vozy, když viděli tisíce nepohřbených a rozkládajících se těl. Paní Lieblovou osvobodili vyhublou na kost, s polámanými údy a nemocnou tyfem. Po návratu do Čech se pak od někdejší rodinné hospodyně dozvídá, že nemá žádné příbuzné. Hospodyně se pak osiřelé dívky ujímá.

Dagmar Lieblová se nyní věnuje především tomu, aby to co prožila nebylo zapomenuto. Je předsedkyní Terezínské iniciativy, což je organizace sdružující doposud žijící bývalé vězně terezínského ghetta, nacistických koncentračních táborů a jejich rodinných příslušníky. Beseduje s dětmi a studenty a varuje, aby později jako dospělí lidé nedopustili, aby někdo musel ještě kdy prožít to, čím prošla ona sama.

Měl jsem tu čest být s paní Lieblovou několik hodin letos v květnu. Přes svůj věk a krušný život je velmi vitální ženou. Přeji ji stálé zdravé a gratuluji k propůjčení Řádu Tomáše Garrigua Masaryka za vynikajicí zásluhy o rozvoje demokracie, humanity a lidských práv.