„Hlavu vzhůru, za čtyři roky to zase bude jinak a oranžová
z krajů zmizí. Kapitulace není na místě, prohraný boj není prohranou
válkou. Koneckonců příklady známe z historie, na podzim roku 1941 to také
na porážku nacistů nevypadalo, ale nakonec se zdařilo hnědý mor zastavit“
To jsou slova kolegy bloggera. Ani slovo o tom, že by se měla ODS zamyslet nad tím, co udělala špatně, ani slova o tom, že konkrétní představitelé této strany udělali něco špatně. Ani slovo o tom, proč ztratila důvěru, ani zmínka o tom, že události posledních dnů si zaslouží hlubokou analýzu.
Asi ji není potřeba. My jsme dobří, jen jaksi nás ostatní nepochopili. Zdá se, že pár facek bylo ODS málo, každý soudný člověk po takovém debaklu zaleze do kouta a zpytuje svědomí. Každý soudný člověk po takovém debaklu chodí po špičkách, aby se humpoláckými a velkohubými prohlášeními neznemožnil ještě více.
Myslím, že je potřeba pokračovat a udělit v nastávajícím druhém kole voleb do Senátu této neskutečně nabubřelé straně další lekci. Tentokrát nikoliv pár dobře míněných facek, ale skutečně pořádný výprask.
Slibme si my, kteří máme té modré nafoukanosti dost, kterým se dělá špatně z toho, že lidé jako Topolánek, Tluchoř, Langer vůbec mají ještě odvahu o něčem v parlamentu kázat, že do Senátu zástupce této podlé strany volit nebudeme. I kdyby nás k tomu Klaus nutil na mučidlech.
Není ostuda prohrát, ale ostudné je neumět prohru přijmout a vlastní vinu na neúspěchu hledat jinde než u sebe. ODS je nereformovatelná a nepoučitelná stejně jako KSČM.
