Topolánek opět prokázal, že neumí vládnout

Tento pán je podivné zjevení na naší politické scéně. Těžko na něm hledat vůbec něco pozitivního. Jako senátor patřil k těm, co se neštítili zaměstnat svou manželku jako asistentku. Jeho podnikání přineslo dluhy a následné prapodivné machinace s nimi. Ačkoliv vede stranu, která se hlásí k tradičním rodinným hodnotám, jeho osobní život je naprosto nevázaný. S jinou dámou žije a vychovává dítě, s jinou dámou je dosud sezdán.

Aby to nevypadalo, že se o svou stále ještě manželku nestará, obejde zákon a zajišťuje ji tzv. „bezpečnostní doprovod“. Pod touto zástěrkou je paní Topolánkové poskytována ochrana, kterou představuje limuzínu s řidičem a policejním ochráncem. To vše za naše, nikoliv za své.

Nechce se mi už ani připomínat jeho pověstnou obhroublost, ať už verbální či neverbální. Ani se mi nechce připomínat, jak poslal odboráře někam. Mysleme si o nich co chceme, ale je povinností premiéra s nimi jednat a je povinností premiéra s nimi jednat slušně, třeba se zatnutými zuby. V té souvislosti mne napadá analogie s jeho nevydařeným podnikáním. Pokud totiž stejným způsobem jednal s jemu nepříjemným obchodním partnerem, krach jeho společností to docela vysvětluje.

Lidovcům poslal vzkaz, že pokud nebudou hlasovat jednotně s koalicí, mohou koalici opustit. V jednotě je síla, to tu již bylo. Topolánek zřejmě dodnes nepochopil princip koaličního vládnutí. Princip spočívá v jednání, naslouchání a hledání kompromisů. A to zvláště v případě, kdy své straně zajistil nejslabší místo ve vládní koalici, jakou kdy vítězná volební strana v tomto státě za posledních několik let měla.

Nejsem ani trochu příznivcem lidovců a už vůbec ne jejich předsedy Čunka. Ale je mi sympatické, že se nebojí obhájit si svá stanoviska a stát si za nimi. A pan Topolánek by si měl uvědomit, že jestliže prohraje volby, on ve vládě nebude, ale lidovci i Zelení s největší pravděpodobností ano, takže by to chtělo méně humpoláckého vyhrožování a více chodit kolem partnerů po špičkách. Nebo se naštvou a prásknou ti Mirku do koní.

Neodpustím si připomenout veterány naší politické scény. Václava Klause a Miloše Zemana. Tito pánové spolu vedli letitý ostrý názorový střet. Uměli se častovat bonmoty a poznámkami. Ale mimo to se vzájemně ctili a respektovali se. Ještě se má Mirek Topolánek hodně co učit.