Stravenky – cenina, kterou nikdo ničím nekryje

Nedávno jsem se ve svém příspěvku zabýval problematikou stravenek, které část zaměstnanců pravidelně obdrží jako benefit od zaměstnavatele. Tento benefit však nikdo nedaní. Navíc tato cenina, na rozdíl od většiny jiných cenin, není ničím kryta, ani se jejich krytí nevyžaduje, což je naprosto unikátní. Největší společnost vydávající stravenky Sodexho Pass, vydává stravenky za miliardu korun, ale její základní kapitál jen lehce překračuje dva miliony korun.

Stravenky jsou problémem. Jsou velmi oblíbené jak u zaměstnanců, tak u zaměstnavatelů, odborů a samozřejmě u společností, které se jejich distribucí živí. Všechny tyto skupiny čerpají jejich výhody z těchto v ostatním světě unikátních náhražek peněz. Jediný, kdo tratí, je stát.

Kromě toho, že zaměstnavatel může uplatnit 55 % nominální hodnoty jako daňově uznatelný náklad, mají stravenky pro zaměstnavatele i další výhodu. Jelikož jde svým způsobem o navýšení mzdy, které ovšem nikdo nedaní, zaměstnavatelé vítají, že toto navýšení nespadá do vyměřovacího základu pro výpočet zdravotního a sociálního pojištění. Pro zajímavost: Češi na stravenkách projedí za rok asi čtrnáct miliard korun.

Systém stravenek, tak jak ho známe u nás, se neujal v žádné z vyspělých zemí, s výjimkou Francie. Asi nepřekvapí, že všichni vydavatelé stravenek, jako Sodexho Pass, Accor, Cheque Déjeuner a další pocházejí právě z Francie.

Stravenky jako ceniny nejsou ničím kryty. Nikdo se nezabývá myšlenkou, co se stane, jestliže některý z vydavatelů stravenek vyhlásí bankrot. Kdo proplatí stravenky, které zůstanou lidem v peněženkách a prodejcům v pokladnách? V roce 1996 zbankrotoval vydavatel stravenek Prima. Všichni si mohli jejich stravenkami tak možná tapetovat kůlnu.

Případné zrušení stravenek nejvíce tíží jejich vydavatele. Jde totiž o tučné zisky. Tyto společnosti si berou významné provize jak od zaměstnavatelů, tak i od těch, kde jsou stravenky uplatněny či spotřebovány. Tyto provize nejsou nijak malé. Ve Francii mají tyto společnosti povolenu maximální provizi jedno procento. V Česku však požadují i více než 10 % !

No kdo by chtěl o takový obchod, navíc podporovaný státem, přijít? Částka nabízená lobbistům, aby stravenky zachránili, která činila sto tisíc eur, je v objemu tohoto obchodu opravdu zanedbatelná.