Vláda šetří kde může. Netýká se to však zřejmě "vyvolených" námi volených zástupců. Ty prostě jednou zvolíme a pak se nás na nic neptají.
Poslanci se letos chystají procestovat pří svých zahraničních cestách 25 milionů korun. Pro informaci - za stejnou částku by obce či kraje v roli zřizovatele udržely provoz deseti středně velkých škol.
Již jen rozpis toho, kam se kdo chystá je zajímavý. Zajímavé je též zdůvodnění těchto cest často do velkých dálav. Žadatelé se omezují jen na konstatování, že v zahraničí budou jednat s partnerským poslaneckým výborem. O čem? Co to přinese? Jaký očekávají výsledek? Tím se neobtěžují. A nás voliče to asi ani nemá zajímat.
Ceny jednotlivých cest jsou kalkulovány na desítky tisíc. Plyne z toho, že žadatelé se ani neobtěžují spočítat náklady na pobyt v cizině přesněji. Deset tisíc sem, deset tam. Pohybují se přece v řádech milionů, tak proč být přesnější...
Zkusme si rozebrat cenu takového jednoho výjezdu. Tak třeba výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj se chystá do Polska. Cestovat mají čtyří poslanci a náklady na tento výlet mají být bratru 150 tisíc korun.
Čtyři poslanci mohou pro cestu využít osobní vůz jednoho z nich. Zákonodárci nejsou žádná ořezávatka. Jsou dobře placeni, mohou mít jistě poměrně silné vozy. Uvažujme tedy s úhradou amortizace a spotřeby PHM ve výši 7 Kč/km. Z Prahy do Varšavy je to přibližně 800 km. Nebuďme na naše zástupce zase příliš přísní a nechme je cestou se podívat na nějaké zajímavé památky a počítejme pro cestu tam i zpět celkem 2 000 kilometrů. Náklady na cestu činí tedy 14 000 Kč.
Netuším jak dlouho taková cesta parlamentní delegace může trvat. Ale abychom je nehonili sem a tam na otočku, dejme jim třeba pět dnů. Jistě mají co důležitého projednávat ve prospěch svých voličů, tak přece je nebudeme stresovat. Je přece i v našem zájmu, aby vše dojednali hezky jak se patří, abychom se ze závěrů těchto důležitých jednání měli všichni dobře. Pět dnů pracovní cesty, to znamená čtyři noci a pětkrát diety pro pracovní cestu v zahraničí.
Jestli se nepletu, tak stravné se při pracovní cestě do Polska poskytuje ve výši 30 EUR denně. Zákon sice stanoví nějaké podmínky, kdy má cesta začít nebo skončit, aby dotyčný měl nárok na celou částku, stanoví i podmínky, že nárok na stravné je pouze v případě, že nebyla poskytnuta strava zdarma, ale to pro účel našeho výpočtu berme jako detail. Čtyřem poslancům by tedy za pět dnů pracovní cesty náleželo 600 EUR. Pokud počítáme jedno EURO za 26 Kč, stravné na této služební cestě by pro všechny poslance přislo na 15 600 Kč.
Naši zákonodárci musejí také někde čtyři noci přespat. Nejsou to levicoví baťůžkáři, abychom je hnali do levného hostelu. Slušné ubytování se dá ve Varšavě sehnat za 2 000 Kč/noc. Ubytování by tak stálo 32 000 Kč pro celou naši parlametní delegaci čítající čtyři poslance.
V úvahu by mohlo připadat i nějaké to kapesné, které zaměstnavatel může zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě poskytnout. Mám ovšem za to, že dost vysoké kapesné poskytujeme naším zástupcům v poslanecké sněmovně každý měsíc, takže pro tentokrát ostrouhají.
Celkově mi tedy náklady na tuto cestu vycházejí na 61 600 Kč. Dotyční však požadují 150 000 Kč. Za co uvažují utratit 90 000 Kč zůstavá záhadou. Asi nejen pro mne.
