Rozhoduje třicet centimetrů

Znáte to všichni. Dámy prostě občas činí věci, jejichž smysl nám zůstává utajen. Například neustále nakupují časopisy, které hlásají, že není problém za měsíc zhubnout třicet kilogramů. Rozněžňují se nad romantickými filmy a telenovelami, jakoby nevěděly, že to tak prostě v životě nechodí.

Jistě i znáte situaci, kdy záchodky na čerpacích stanicích, u nákupních center a turistických atrakcí neustále okupují davy žen a dívek. Jistě i znáte situace, kdy jedete v autobuse na nějaký zájezd a ženská část se v pravidelných intervalech dožaduje zastavení za účelem ulevení útrobám. Dámy jsou prostě učůrané.

Napadlo vás někdy čím to je? Jednou jsem vyrazil na výlet s manželkou a tchýní. Má žena je v tomto oboru skutečná specialistka. Jelikož podstatnou část její pracovní činnosti je účastníkem silničního provozu, zná téměř všechny záchodky benzinových pump. A to nejen v okolí, ale v celé naší zemičce. Má přehled o jejich kvalitě, čistotě a ochotě personálu nechat vás ulevit si, i když nic jiného nepotřebujete.

Netrvalo dlouho a situace začala odpovídat tomu, že se v autě nachází krom mé maličkosti dvě ženy. Neujeli jsme ještě ani stovku kilometrů a měli za sebou dvě takto účelové zastávky. Začalo mi to vrtat hlavou, tak jsem se na férovku otázal, čím to vlastně může být. My muži takové časté potřeby nemáme. Pánské záchodky jsou zpravidla volné, nikdy jsem před nimi nezaznamenal frontu.

V ten moment se blýskla má tchýně, když prohlásila, že to třeba může být tím, že cesta oné tekutiny u pánů je o nějakých třicet centimetrů delší než u dam a slečen. Zastyděl jsem se a mlčel, na nic jiného jsem se raději už neptal.

Již nereptám, nezkoumám, nepodivuji se a dámy upřímně lituji