Zavádějící

To co píšete je velice zjednodušující pohled na realitu. Na vysoké školy se hlásí hodně lidí, ale jen malá část získá titul. Jsou dva způsoby jak se školy "zbavují" většiny těchto lidí. 1. příjmou skoro všechny. V praxi potom s každým akedemickýcm rokem odejde třetina až polovina studentů. (Př:ČVUT FEL) 2. Obtížné příjmačky s velkou konkurencí. Škola pak příjme jenom ty nejlepší z nejlepších. (Př:UK FF)

Přestože studenti, jak správně píšete, jsou stále stejně chytří, vysoké školy neustále zvyšují nároky na studenty. V praxi to vypadá tak, že ti studenti s lepším průměrem jsou v oboru dobře zaběhlí a studují hlavně kvůli papíru-titulu. Ti kteří se to tam přišli teprve učit moc šancí nemají.

Re: Zavádějící

Pletete se.

Na jinou FEL, než je ta pražská, je opravdu přijat kde kdo. "Úmrtnost" v prváku dělá necelých 50%, což vypadá šíleně. Ovšem pozor: je známo, že cca 30% studentů vůbec nechodí do školy, takže procento vyhozených od zkoušek je zcela jiné! Praha na tom bude určitě úplně stejně. Zrovna tak se na různé sociologie, psychologie, kulturní antropologie a humanistiky hlásí studenti nikoliv z touhy studovat, ale z nechuti jít do práce.

Úroveň i kdysi prestižních škol snižuje to, že studenti nepoptávají vzdělání, nýbrž titul. VŠ své nároky snižují, a to výrazně. Nejnovější trend je zakládat různé mezi-obory včetně těch, které na daných fakultách nemá kdo učit, hlavně aby se přihlásilo dost lidí.

Kdysi mě mrzelo, že inženýrem je dnes kdejaký osel. Teď mě ještě víc mrzí , že ti opravdové intelektuální špičky nemají kde růst, protože i kdysi kvalitní školy snižují úroveň, aby nezkrachovaly v konkurenci podprůměrných škol s právem vydávat tytéž certifikáty...

Kdyby tento clanek vysel v dobe Marie Terezie

Od doby zavedeni povinne skolni dochazky dochazi ke snizovani urovne vzdelani. Zatim co pred par lety ze skol vychazeli zrucni pisari, dnes je vetsina absolventu rada, ze se vubec zvladnou podepsat.

karma

Taky si nemyslím, že by bylo  normálnější, když nejvyššího vzdělání dosáhnou jen premianti ze základky. Já sama měla samé do páté třídy, následoval odchod na víceleté gymnázium. Tenkrát to byl úplně první ročník, začínalo se s tím. Následoval pád k dvojkám, pak se přidala trojka a v sextě, ježiši kriste, máma mě div nezabila jsem přinesla z fyziky čtyřku. Odmaturovala jsem ale se třemi dvojkami. Maturovala jsem ze dvou jazyků. Celou střední jsem byla spíše v horší polovině třídy, podprůměr. Ale lidi běžně i propadali, tak jsem nepropadala panice. Na vejšce se to otočilo. Ani jsem nemusela moc šprtat (kromě národních dějin a biologie dítěte) a šlo to samo. Nebýt jedné trojky z matiky (kterou jsem chytla ještě jako dálkařka), mohla jsem mít červený diplom. Souhlasím, že spousta otázek, které jsem během zkoušek dostala, se dala zodpovědět po krátkém zamyšlení. (na gymplu zamyšlení nestačilo,tam jsem musela biflovat i na ty trojky)

Navruhuju zavést italský model.

protože každý, kdo zvládne papírování, aby se vůbec ke studiu zapsal, další papírování, aby studiem nějak prošel a pak ještě zjistí, kde a jak si má vyzvednout diplom, aniž se při tom nervově zhroutil, usoudil, že život v opatství La Trappe bude příjemnější nebo že být uklizečem taky není špatné, je schopný, odolný a všemi mastmi mazaný a všemi ohni pálený.

Šulibrku, příteli nejvěrnější,

opět karma. Je-li článek o vzdělávání, máš skoro vždy pravdu. Jenom se drž tohoto tématu, to ti jde. Multikulti články z tvého pera jsou totiž většinou úplně na nic. Ale zpět k vzdělání: jeho inflace nás dovede tak akorát do , nikoli do skupiny vzdělaných. Potom není divu, že výsledky testů u žáků jsou neustále horší a horší!

Autor ma v zasade pravdu

ale zaroven dost baziruje na studijnich vysledcich, jak ze ZŠ, tak SŠ. To není zrovna nejmoudřejší. Připadá mi to, že by nejradši viděl na gymnáziích a VŠ/Univerzitách jen samý šprty a nikoliv skutečně inteligentní lidi s potenciálem. Sám jsem měl spolužáky, kteří na ZŠ měli pokaždý vyznamenání (pár dvojek max.), já měl i trojky, ale na gymplu jim došel jaksi dech a stali se z nich přežívající čtyřkaři (hlavně matika/fyzika). Prostě jeli na plnej kotel od začátku a neměli rezervy, zatímco někteří trojkaři ze ZŠ mohou mít rezervy velice rozsáhlé, stačí do nich sáhnout když "teče do bot"...

Re: Autor ma v zasade pravdu

No, já vystudovala s průměrem asi dvě a třičtvrtě. O rok rychleji, protože co tam furt oxidovat. Spolužáky fascinovalo, když se zabloudilo někam do zeleně, že poznám cypříš od smrku. Protože, na co mi to jako je. Nebo že se z čiré intelektuální rozjívenosti učím podivné jazyky, protože na co mi to jako je.

A já vždycky říkám, že až přijde čas rozhodnutí, já budu připravená. Čas rozhodnutí již mnnohokrát přišel a já dostala bonbón, práci, stipendium.... zatímco ti, co jim to na nic nebylo, utřeli, skuhrajouc, jak život není fér.

Promiňte, ale celý tehle článek je

velmi hloupý.

Re: Promiňte, ale celý tehle článek je

V cem je hloupy nebo nepravdivy? Myslite ze devaluace vzdelani neexistuje?

Luboši to neřeš

oni pitomci, který se také dobrali omylem vysokoškolského titulu hned v prvním zaměstnání poznaj, že jim to stačí tak měsíc práce ve zkušební době. Je fakt, že takhle mohou úspěšně několik let obrážet desítky podniků, ale ono je to jednou bavit přestane.

Re: Luboši to neřeš

mas pravdu, ale u nekterych profesi to zavani katastrofou, napriklad u lekaru, ale tam to snad neni az tak... nevim...jen doufam

:)

Dohadovani se nad jednotlivymi prvky vzdelavaci soustavi mi prijde zbytecne. Odrazil bych se opravdu od toho, ze Gaussova krivka rozlozeni inteligence v populaci je tisice let stejna, to jje biologicka jistota. No a pokud proste zvysime pocet vysokoskolaku tak jejich inteligence klesnout v prumeru musi. PS: Pocet decek, jez vystuduji z pricin jinych nez inteligencnich (uplatky, znamosti), je statisticky zanezbatelny...

Re: :)

omluva za tu soustavu - bohemistiku bych asi nevystudoval :)

Jste poněkud mimo mísu.

Proto si s Vámi dovolím nesouhlasit. Převážná většina absolventů vysokých škol před rokem 1989 se nemůže postavit zdaleka na úroveň dnešních absolventů např. mnohýh pražských vysokých škol. Kritéria přijetí na tyto fakulty jsou několikrát tvrdší než tomu bylo v totalitě, kdy Vám mnohdy stačily politické ambice a souhlas s režimem byl prakticky podmínkou. To co jste tu popsal se odehrávalo v středoškolském vzdělání též již za komančů. Nejdříve zde byla jak říkáte pro středoškolské studium pouze gymnázia a průmyslové školy. Potom se, ale začaly na tomto stupni rozšiřovat středoškolské učební obory s maturitou. Zde byl ten vznik nestability stř. studia, protože studenti na těchto školách se nemohli nikdy srovnávaqt s výukou se studenty prům.škol či gymnázií.

Re: Jste poněkud mimo mísu.

No tak tady už malinko blábolíš že jo ?