Žijeme v době, kdy od stolu s počítačem můžeme cokoliv. Krom práce a nakupování lze vyjadřovat sympatie nebo city opačné k různým událostem. Nejrůznější aktivisté vymýšlejí petice, ke kterým se lze připojit i elektronicky. Jak moc je však brát vážně?
Právo organizovat petiční akce rozhodně patří k výdobytkům demokratické společnosti. Právo občanů vyjadřovat se pomocí petic je kořením demokracie, ať si někteří myslí co chtějí. Na uvedených tvrzeních nemění nic ani fakt, že si někdo sestavuje jakýsi seznam věčných petentů, které chce zesměšňovat, urážet či jinak označovat za "nějaké" a hlava země tento počin označí za geniální, čímž dá občanům jasnou zprávu jak to s demokracií a občanskou společností vlastně myslí a že na svém postu nemá co pohledávat a jeho úřad spojený s jeho osobou je jeden velký omyl naší polistopadové historie.
Je třeba však být obezřetný a výsledek petičních aktivit posuzovat s chladnou hlavou, pokud tedy je petice organizována po síti. Jejich zapezpečení proti zneužití není zpravidla vůbec žádné a tak se stává, že počet lidí, kteří se k petici připojili je ve skutečnosti značně jiný, než se oficiálně uvádí.
Aktuální je třeba petice SOS zdravotnictví, která má být petiční podporou lékařů nemocnic zapojených do akce Děkujeme odejděte. V seznamu petentů naleznete jméno člověka, který se rozhodně sám a dobrovolně k petici nepřipojil. Příjmení: Matějka, Jméno: František, Tituly: VIP blogger, blogger roku, Obec/město: Most, Povolání: už dlouho žádné.
Což pak o to, údaje to jsou správné. Pochybuji však, že František Matějka byl ten, který se k petici takto přihlásil. Jak tedy mohu věrit tomu, že petice má více než třicet tisíc signatářů, jak mohu věřit jakékoliv jiné petici realizované po síti?
Petice může být důvěryhodnou pouze v přápadě, že ji signatář stvrdí vlastnoručním podpisem a organizátorům doloží patřičným způsobem svou totožnost. V opačném případě je každá petice jen manipulativním cárem papíru.
