Opět špatně, pane ministře

Ministr školství Dobeš se jal plnit část volebního programu Věcí veřejných. Tehdy slíbili, že každý nastupující učitel bude mít na první výplatní pásce alespoň dvacet tisíc korun. Jak tehdy řekli, tak nyní činí. Ale.....

Mezi řediteli škol a školských zařízení kolují zatím neschválené nové platové tabulky. Jsou dvě. Jedna z nich je určena pedagogům, kteří mají vysokoškolské vzdělání a ta druhá těm, kteří mají ukončené vzdělání středoškolské. Rozdíl v tarifních platech mezi těmito tabulkami je zhruba pět tisíc korun ve prospěch vysokoškoláků.

Z tabulky skutečně plyne, že pedagog, který má ukončené vysokoškolské vzdělání bude mít nástupní plat něco málo přes dvacet tisíc korun. Většina pedagogických pracovníků je zpravidla zařazena do deváté a vyšší platové třídy. Učitelé začínají zpravidla ve třídě jedenácté, kde dle nových tabulek je nástupní plat 20 200 Kč. Ministr školství tedy tímto splnil slib své strany, že zajistí, aby učitel měl při nástupu plat alespoň dvacet tisíc korun.

Potud rozhodně dobře. Učitelské povolání se tím jistě zatraktivní pro čerstvé absolventy, kteří v současné době dostávají nástupní plat o téměř šest tisíc korun nižší. Možná toto opatření i zabrání úprku kvalitního učitelstva jinam, možná se i někteří uprchlí učitelé do škol vrátí.

Problém nových tabulek ovšem tkví v tom, že jsou určeny všem pedagogům, což samozřejmě nejsou jen učitelé. Ne u všech pedagogických profesí je předepisováno vysokoškolské vzdělání. Středoškolské vzdělání se za dostatečnou kvalifikaci stále ještě považuje  u učitelek v mateřských školách, vychovatelů v domovech mládeže, školních družinách a školních klubech, u pedagogů pro volný čas v domech dětí a mládeže a centrech pro volný čas a dalších.

Takto dochází k situaci, kterou zřejmě ministr nedomyslel. V momentě, kdy do školní družiny nastoupí absolvent se středoškolským vzděláním v oboru vychovatelství, čímž je plně kvalifikovaným, dostane nástupní plat dle tabulky pro středoškoláky. Například v deváté třídě 14 050 Kč. Pokud na to stejné místo nastoupí absolvent pedagogické fakulty v oboru vychovatelství, jeho nástupní plat ve stejné třídě bude 20 000 Kč. Náplň práce obou bude naprosto stejná a prostředky na eventuální vyrovnání rozdílu mezi základním nástupním platem středoškoláka a vysokoškoláka pomocí nenárokových složek platu školy tradičně nemají.

K paradoxní situaci dojde i v momentě, kdy k nástupnímu tarifnímu platu vysokoškolsky vzdělané učitelky mateřské školy po ukončení studia, tedy dvaceti tisícům,  se učitelka středoškolsky vzdělaná nepřiblíží nikdy. Do důchodu odejde třeba po třiceti letech praxe se základním tarifním platem 18 900 Kč. A to opět za naprosto stejnou práci.

Lze jen spekulovat, co tyto disproporce udělají v kolektivech školských zařízení, kde je převážná většina žen. Některé ředitelky například mateřských škol již nyní avízují, že za těchto okolností nebudou vysokoškolsky vzdělané zájemce přijímat. To je rozměr praktický, lidský a snad i ryze ženský. Jiný rozměr by však měl být o tom, že stejná práce by měla být oceněna stejně. Vzdělání vyšší, než je třeba by nemělo být důvodem k tak citelnému rozdílu v základním platu.

Pravdou ovšem je, že ministr toho o praxi a chodu školství jako celku příliš mnoho neví. Asi bychom těžko hledali někoho, kdo by nesouhlasil s výrazným posílením základním tarifních platů u učitelů, kde je vysokoškolské vzdělání kvalifikačním předpokladem. Ale ne všichni pedagogové jsou učitelé.

A když už to neví ministr, asi mu to měl někdo říct.