Jiří Paroubek a Mirek Topolánek. Dva vůdcové dvou
dominantních politických stran na českém dvorečku. Jeden za osmnáct, druhý bez
dvou za dvacet.
Je nad slunce zřejmé, že tito dva pánové svým stranám za poslední dva roky udělali více zla a ostudy , než přinesli kladných bodů. Přesto oba mluví o očistě politiky, lehce naznačují, že občas může něco zasmrádnout v jejich vlastním politicko agitačním koutku. Ve skutečnosti se však drží metod, které my, dnes zálohy, dříve vojáci základní služby socialistické armády známe jako „co je mokré, to je čisté“.
Ani tuny mazlavého mýdla těmto pánům nepomohou, aby ze sebe smyli špínu posledních dnů, týdnů, měsíců a let. Českou politiku zatáhli do neuvěřitelného bahna a voliče postavili do těžké role. Nebolševický levicový volič těžko hledá alternativu, pokud chce podpořit své pojetí světa a zároveň se distancovat od socialistického pána domu, kolem kterého běžně létají kulky z odjištěných zbraní. Pravicový volič těžko hledá alternativu, pokud chce volit v souladu se svým světonázorem a zároveň ukázat Topolánkovi vztyčený prostředníček.
Tito dva degradovali seriozní politiku na pouhé čachry – machry, na žumpu, která je cítit daleko za české kopečky, na centrum kamarádíčkování s pochybnými existencemi. Slušný člověk zamáčkne slzu nad tím, jak se dříve chovalo trio baronů české politiky – Havel, Zeman, Klaus. Jejich politický boj byl ostrý, ovšem převládaly v něm argumenty, schopnost naslouchat a především schopnost věci řešit v zájmu této země. Těmto třem současní lídři nesahají ani po kotníky. Uměli se střetnout, uměli se ctít.
Jedno je jasné. V nadcházejících volbách dostane ODS krutě na frak. Nezmění to ani připravované spojeni sbormistra Kulínského s hvězdami tohoto blogu, pány Zieglerem, Polaneckým, Křížem, Cerhou, Daleckým a dalšími, při založení sboru „ Topolánkovci“, ani jejich první připravovaný hit „Pusť vsegda budět galuboje nebo“, který pro ně složil člen známých Alexandrovců Sergej Pokakančuk. Jen se těším, jakou si zanotují v pondělí po volbách.
Je jasné, že úspěch Jiřího Paroubka bude hořkou pilulkou. V tomto případě bohužel zvítězí populismus, hrubost a znechucení nad praktikami současné vlády. Tedy též nic pozitivního.
Nedávno mi na hlavu dopadlo z nebe cosi nevábného. Stane se. Nějaký pták si potřeboval ulevit. Neviděl jsem ho, ovšem pokud byl modrý, rozhodně jsem nebyl jediný, komu se něco takového za vlády Mirka Topolánka stalo. Smutné je, že se nic nezmění. Jen se po těchto volbách pták přemaluje na oranžovo a káleno na nás bude dál.
