Komu vadí Queer Parade aneb svoboda jak pro koho?

Já to určitě nejsem, mohu i trošku alibisticky dodat, že ani nejsem Brňák, ani nehodlám v onen den v Brně přebývat. Přijde mi ovšem zajímavé detailněji se podívat, koho tato akcička tolik pohoršuje.

V řadách odpůrců především stojí bok po boku ultrakatolické kruhy, neonacisté, národovci. Na tomto blogu a v diskusích se proti této demonstraci gay kultury staví lidé, o kterých se ví, a také se tak projevují, že jejich názory jsou v lepším případě na hraně xenofobie, rasismu a nacionalismu, v horším případě otevřenou propagandou těchto směrů a obecně za hranicí dobrého vkusu ve vztahu k jiným . Jsou to i ti v jejichž vizích má Evropa bílou barvu, árijskou krev. Není tedy překvapující, že samotná existence homosexuální komunity jim není po chutí. Vždyť jejich vzor si je označil růžovým trojúhelníkem a likvidoval po tisících. To dnes naštěstí nelze.

Tito lidé sami volají po svobodě projevu, shromažďování. Často za tyto svobody taktéž demonstrují. Čas od času je jim i toto právo upřeno, zpravidla proto, že jako oficiální důvod shromáždění uvádějí narození Strýčka Jedličky a přitom hodlají vzpomenout potupnou a zbabělou smrt jejich hrdiny novodobých dějin, Rakušana Adolfa. Tyto kroky s patřičným nadšením a voláním „ my nic, my muzikanti“ velmi kritizují. Sami volají po právu a pořádku a přitom vylepováním svých letáků a plakátů tam, kde se to nemá, zasviňují naše města. Sami vyzdvihují americkou svobodu, kde jejich bratři mohou hlásat co chtějí a nic se jim nestane. A nově, sami chtějí svobody, které ovšem sami chtějí jiným upírat.

Vážení chytněte se za nos a zavětřete odkud jde ten zápach. Z Brna nikoliv.