Jinak bys mohl zamořit můj mozek svými kecy.... To ve své knize Můj otec vzkázal svému otci Hansi Frankovi Nicolas Frank. Hans Frank byl v době nacistické okupace Polska jeho generálním guvernérem. Koordinoval umístění Židů do ghet a Poláků na nucené práce.
Niklas Frank žil do jeho šesti let s rodiči na krakovském hradu Wawel. Vzpomíná si, že po jeho chodbách jezdil na dětské motokáře a schválně narážel do lidí. Jako prominentní synek vysoce postaveného nacisty si mohl dovolit vše. Věděl, že má velmi mocného otce. Vzpomíná si i na návstěvu v ghetu, kde byl se svou matkou. Samozřejmě jako malý chlapec nevěděl co je to gheto. Ani neznal ono slovo. Vnímal však kolem sebe obrovské množství smutných lidí.
Konec jeho otce nebyl slavný ani hrdinský. To je pro někdejší nacistické pohlaváry téměř typické. V lednu roku 1945 Hans Frank opouští Polsko před postupující Rudou armádou. Zatčen je americkými vojáky 3. května 1945. Krátce po zatčení se jako správný nacistický hrdina pokusil o sebevraždu. Chtěl si podříznout krk. O dva dny později se znovu pokouší zabít. Tentokrát se pokusil podřezat si žíly na paži. Byl souzen tribunálem v Norimberku. Frank se obhajoval tím, že byl ve skutečnosti obětí Hitlera a Himmlera. Též velmi obvyklé pro nacistické špičky. Jako by tato árijská elita neměla dost vlastního rozumu. V říjnu 1946 byl Hans Frank popraven.
Jeho nacistická éra poznamenala negativně celou rodinu. Niklas Frank svým otcem hluboce pohrdá. Kromě válečných zločinů vyčítá otci i skutečnost, že díky svým válečným aktivitám, kdy byl zatčen a nakonec popraven, nechal na holičkách svou manželku s pěti dětmi. Niklasova matka byla silnou osobností. Přesto umírá v roce 1959. Přesně v den Niklasových dvacetin.
Niklas vzpomíná na svého o deset let staršího bratra Hermanna. Toho střílení Poláků, které viděl několikrát na vlastní oči poznamenalo natolik, že prohlašoval, že potomci nacistů by neměli mít děti. A také Hermann nikdy žádné neměl. Proti otci se postavil spolu s Niklasem a Hermannem i nejstarší Frankův syn. Naopak další bratr Michael až do konce života tvrdil, že otec byla oběť doby a Norimberských procesů. Jedna z Frankových dcer pod vlivem osudu své rodiny spáchala sebevraždu. Nejstarší Nikolasova sestra odešla do Jihoafrické republiky. Poslední telefonát mezi sourozenci poznamenala poznámka, kdy Niklasova sestra na dotaz co zrovna dělá odpověděla, že zrovna s manželem počítají jak dlouho asi hořel jeden Žid, když jich bylo spáleno šest milionů. Touto poznámkou se Niklas se svou sestrou navždy rozloučil.
Niklasova kniha vyšla v roce 1987. Dostal několik anonymních dopisů s výhružkami smrtí. Na přednáškách se lidé rozčilovali, jak se může tak negativně vyjadřovat o svém otci.
Niklas Frank není jediným potomkem vysokého nacistického představitele, který se od svého otce ostře distancoval. O jiném případu nedávno psal na svém blogu kolega Olšer. Známý je případ syna doktora Mengeleho Ralfa. Ten si dokonce nechal změnit jméno. Rodinná firma Mengele Agrartechnik však funguje stále jako před válkou.
