Je to Džamilovina či není to Džamilovina?

Je prý třeba změnit název pro dobu, kdy se maminka stará o své děti. Dosud používaný termín „mateřská dovolená“ prý evokuje, že se žena v tuto dobu jen válí a nic nedělá.

S nápadem přišla zakladatelka sítě Mateřských center Rút Kolínská. Mateřská centra se snaží realizovat programy pro matky s malými dětmi. Jde o aktivity volnočasové a vzdělávací. Z nich za nejpodstatnější považuji semináře o návratu do profesního a „normálního“ života po uplynutí mateřské dovolené. Takže se zřejmě nejedná o další skvělý nápad ministryně Džamily.

Mateřská dovolená je doba, kdy péče matky o dítě je sociálně zvýhodněna, zvýhodněna je matka též z pohledu pracovního práva. Je to období, kdy dítě potřebuje nejvíce péče, ať už z pohledu výchovného či zdravotního. Psychologové tvrdí, že co ve výchově zanedbáte do tří let věku dítěte, budete dále těžko napravovat.

Pokouším se odhadnout, odkud vítr vane. Vane ze strany maminek, které jsou maminkou každým kouskem svého těla a své mysli? Pro které je narození a péče o svou ratolest v onu dobu tím nejzásadnějším v jejich životě a jasnou samozřejmostí? Vane od maminek, které jsou spíše tiché puťky, ale jak domácnost, tak dítě jsou pod jejich vedením vzorem těm ostatním?

Nebo spíše vane vítr od těch mamin, pro které je narození dítěte a péče o něj spíše překážkou v jejich obvyklém stylu života, překážkou pro navštěvování kaváren a diskoték? Vane vítr od těchto mamin, které v zahrádce restaurace s cigaretou v ústech diskutují nad zásadními událostmi, které přinesla Tina či Katka? Kterým je jedno, že dým cigarety se v podivných spirálách line do kočárku jejich miminka, a že další jejich dítě obtěžuje hosty lezením jim pod stolem či svou kreativitu projevuje rozhazovaním připravených sad příborů a ubrousků, které tak pracně připravil personál?

Každý soudný člověk ví, že mateřská dovolená není dovolenou ve smyslu rekreace, ale spíše dovolenou ve smyslu omluvené nepřítomnosti v zaměstnání, kdy důvodem je právě zmiňovaná péče o děťátko. Každá normální maminka ví, jakou péči potomek potřebuje a již před narozením tuší, jak tato péče bude náročná. Každá taková maminka realizuje tuto péči s láskou, obětavostí a trpělivostí příznačnou jen pro mámu. Společnost si jich váží právě zvýhodněním v sociálním a finančním slova smyslu. Vždyť i za socialismu si o takové pozornosti státu mohly maminky nechat jen zdát.

A že většina péče o dítě, případně i domácnost zůstavá na ženách? Ale to je přece úplně jiný společenský problém. Nakonec přece každá žena by měla vědět koho si bere. I když mateřskou dovolenou změníme na mateřskou dřinu, tupec ignorant zůstane tupcem i ignorantem. .