Jak jsem se stal multikulti kmotrem

Rozhodl jsem se při sobotním odpoledni potěšit nemultikulti tajtrlíky dobrou zprávou. To jen proto, aby se jim lépe dýchalo a nepukli pseudovlasteneckou nafoukaností. Stal jsem se kmotrem. Můj kmotřenec není Čech a dokonce není ani běloskvoucí.

Sean je člověk, který je v posledních již téměř dvaceti letech nejdůležitějším člověkem v mém životě. Je Kanaďan. Ovšem málokterý Kanaďan je původně Kanaďan. Jeho kořeny objímají celý svět. Dědeček z tatínkovy strany byl Ind a babička z Tanzanie. Maminka je čistokrevná Angličanka.

Sean vždy tíhnul k Africe. Asi nejen proto, že je tam teplo. Jeho sen se mu splnil. Po studiích v rodné Kanadě a v Česku se dostal na kýžený kontinent.  

Od roku 2002 žije v mosambickém městě Pemba. Zde si také našel sou přítelkyni Pepe, dnes i matku jeho dvou dětí Samuela a Mathiase. Pepe je Portugalka, kdy jeden z jejich rodičů je Portugalec a druhý Angolan. 

Nedávno mi Sean napsal sms zprávu, zda bych prý nechtěl být kmotrem Mathiase, který se narodil loni v červnu. Říkal jsem si nakonec proč ne. Taková nabídka se neodmítá. Jen mi vrtalo hlavou, jak může být pokřtěn chlapec, jehož matka je zřejmě sice katolička, ale otec muslim. I když absolutně nepraktikující a sekularizovaný.  

Druhý problém jsem viděl v tom, že se za nimi chystám až letos na podzim a nebylo mi jasné, zda s křtem chtějí tak dlouho čekat. Pochybnosti jsem začal nabývat i sám o sobě. Můžu vůbec být kmotrem? Jsem sice pokřtěn v katolickém kostele. Ale to bylo prvně a také naposledy, kdy mne tam někdo viděl při jiné příležitosti než byla něčí svatba či pohřeb. Nebyl jsem nikdy u přijímání ani u svaté zpovědi. Sňatek jsem v kostele neuzavíral. Při té příležitosti jsem si uvědomil, že vlastně ani Pepe se Seanem nejsou manželé.  

Vše toto jsem Seanovi smskou napsal. Odpověď byla bezelstná stejně tak, jako byl vždy bezelstný Sean sám. „Jestli chceš být kmotrem, tak budeš kmotrem. Na všechny ostatní formality se vykašli“. Tak jsem se stal kmotrem Mathiase alias Matese. Shodli jsme se na tom, že když je vůle, není třeba žádných zbytečných cirátů. 

A jak moc roztomilého kmotřence mám se můžete kouknout zde http://tracanazerali.blogspot.com/.        

Autor: Lubomír Šula | sobota 24.1.2009 15:32 | karma článku: 14,59 | přečteno: 841x
  • Další články autora

Lubomír Šula

Lež, manipulace či omyl?

15.4.2014 v 10:10 | Karma: 13,79

Lubomír Šula

I my máme své Indiány

9.11.2013 v 10:48 | Karma: 17,23

Lubomír Šula

Láska ve stínu ostnatých drátů

8.11.2013 v 14:30 | Karma: 13,97