Zatímco se někteří političtí a multileveloví turisté, společně s hrdinnými bojovníky z Afghánu, kde byli maximálně prstem po mapě durdí nad plánovanou stavbou mešity v Hradci Králové, uniká jim něco zcela zásadního. A to je skutečnost, že islám může nepozorovaně a legálně a za naše proniknout do našich škol.
Platný Školský zákon se totiž mimo jiné zabývá výukou náboženství ve školách. Zákon uvádí, že ve školách lze v souladu se zásadami a cíli vzdělávání, které obsahuje stejná zákonná norma, vyučovat náboženství. To je možné vyučovat registrovanými církvemi a náboženskými společnostmi. Mezi ně patří i islám.
Již samotné výše uvedené je jistě záležitost velmi diskutabilní. Nejsem si totiž jist, zda eventuální výuka náboženství v duchu proroka Mohameda je v souladu se zásadami a cíli vzdělávání tak, jak je základní právní školská norma definuje.
Mezi zásady a cíle vzdělávání patří například výchova k pochopení demokracie, základních lidských práv a k uplatňování rovnosti žen a mužů ve společnosti. Jak moc je toto v souladu s učením koránu, nechť posoudí čtenář sám. Nejsem z těch, kteří by se považovali za fundované v oblasti výkladu koránu. Jen tuším, že už zde něco skřípe. Ovšem rád se nechám přesvědčit o opaku.
Školský zákon říká, že ve státních základních a středních školách se náboženství vyučuje jako nepovinný předmět, pokud se k předmětu náboženství realizovanému danou církví nebo náboženskou společností přihlásí alespoň sedm žáků školy. Stačí tedy sedm dětí, jejichž rodiče touží po výuce koránu v rámci náboženství a Mohamedovo učení je v našich školách.
Škole v tento moment nezbude, než výuku umožnit a uhradit. Jedinou možnou komplikací může být kvalifikace učitele. Požadavek na ni striktně definuje Zákon o pedagogických pracovních, kdy učitel náboženství má být magistrem v oblasti teologie, či magistrem pedagogických věd se zaměřením na výuku náboženství nebo alespoň magistrem pedagogických či společenským věd s doplňujícím programem pro učitele náboženství v rámci celoživotního vzdělávání pedagogických pracovníků.
Současný ministr školství chystá rozsáhlou změnu Školského zákona, kdy mu hodlá ubrat sto stran, pokud jde o jeho rozsah. Zda se v rámci této změny pamatuje na jiný přístup v oblasti výuky náboženství, to je ve hvězdách. Spíše asi nikoliv, jelikož islám je legálně registrovanou náboženskou společností a z toho titulu je mu přiznáno právo na výuku náboženství. A to i v momentě, kdy teze koránu můžeme snad oprávněně považovat za poměrně kolizní se zásadami a cíli vzdělávání ve smyslu, jak je náš školský systém určuje.
Zatímco někteří bojují proti stavbě mešity na soukromém pozemku a za privátní prostředky, tak Mohamed nenápadně krouží kolem našich škol. Až se bude chtít dostat dovnitř, tak ho tam budeme muset vpustit. A ještě mu za to zaplatit. To však v tuto chvíli nikdo neřeší
