Chtějí po vás dodržovat pracovní dobu? Řekněte to odborům!

Také jste si všimli různých poraden v rádiu, v televizi nebo na síti? Také jste zaznamenali nejrůznější pořady a relace, kde lidem radí co dělat, když je na nich činěno bezpráví? Také vám někdy zůstává rozum stát?

Nedávno jsem tak na půl ucha zaznamenal v jistém pořadu pro ženy v TV, jak se nějaká dáma jala stěžovat si na svého zaměstnavatele. Problém spočíval v tom, že její zaměstnavatel si dovolil snad až příliš. Považte, že si klidně troufne kontrolovat, zda dodržuje polední přestávku. Nechutný kapitalista došel tak daleko, že ho dokonce i zajímá, jestli v době pracovní doby, a zejména při jejím začátku a konci, je ona dáma již nebo ještě na pracovišti nebo již vzala do zaječích.

Problém navíc okořenila tím, že se cítí býti diskriminována. Zaměstnavatel se v tomto smyslu věnuje totiž jen jí. Ostatním kolegům a kolegyním nikoliv. A to je přece diskriminace. Bezradná žena se tedy logicky obrátila na odpovědnu v onom pořadu, co jako s tím…..

Čekal jsem, že paní „odpovědna“ dámě sdělí něco ve smyslu, že ji zaměstnavatel platí za práci. Je tedy jeho svatým právem kontrolovat, jak nakládá s časem, ve kterém má pro něho pracovat. a za který je placena.  V případě státních organizací je to dokonce povinností nadřízeného.

Zmýlil jsem se. Paní „odpovědna“ kategoricky prohlásila, že v případě takového jednání je třeba se obrátit na odbory, aby sjednaly nápravu. V případě, že ve firmě odbory nejsou doporučila, aby se paní obrátila na místně příslušný úřad práce či na svého právníka.

Vycházím z toho, že žádný šéf, ačkoliv to samozřejmě mohou být velmi podivní patroni, nebude nesmyslně kontrolovat dodržování těchto věcí u zaměstnance, které je dodržuje. Proč by to dělal? Bylo by to pro něho ztrátou času a energie. Logicky se takto bude věnovat pracovníkům u kterých k tomu má důvod.

Svět se prostě někdy v houni obrací…..